Původní barokní kostel nechal postavit v roce 1680 francouzský šlechtic Jan Ludvík Radult de Souches a to na místě malé dřevěné kapličky. V roce 1701 převzali nad kostelem správu premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Tato správa zanikla při zrušení kláštera za císaře Josefa II. V roce 1885 pak vznikla samostatná farnost. Poutní místo pak začalo žít svým životem. O pět let později vznikla na zalesněném vrcholu za kostelem křížová cesta (dříve dřevěné zastavení později nahradily zděné). Velký rozkvět pro poutní místo znamenalo osmileté působení prof. Josefa Parmy po druhé světové válce. Za jeho dobu vzniklo úžasné dílo: byla opravena křížová cesta, vybudována lurdská jeskyně a založení Mariánské cesty pomocí 12 obrazů Mariánských poutních míst. V letech 1949-1953 proběhla dostavba kostela. Nejprve přistavěna nová loď a posléze i věž. Do nové průčelí byl vsazen raně barokní portál s rodovými znaky Souchesů a Ugartů, do niky nad portálem pak moderní skupultura Krista. V roce 1953 musí prof. Parma odejít. Za éry komunistického režimu není žádoucí rozvoj poutních míst, přesto sem však poutníci i v této době přicházejí. Po pádu režimu začíná nová epocha tohoto místa. V současné době je kostel v dobrém stavu a opravený. Za ním se pak nachází i dnes krásně upravené místo s lurdskou jeskyní a léčivým pramenem. Na zalesněném vršku pak křížová cesta zakončená kalvárií v podobě tří křížů a nedalekým Božím hrobem. Mezi jeskyní a křížovou cestou pak ještě najdeme Mariánskou cestu, kterou dnes zdobí již 50 obrazů Mariánských poutních míst z Česka, Slovenska a Rakouska.

Zbytky hradní zříceniny Milštejn se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor. Historie hradu Kdy byl hrad přesně založen se neví, přepokládá se, že byl založen ve druhé polovině 13. století Ronovci. První písemná zprává pochází z roku 1343, a prvním písemně doloženým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. V roce 1456 byl Milštejn v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. V roce 1532 kupuje Milštejn Zdislav Berka z Dubé, který již vlastní panství zákupské a k němu také Milštejn připojil. Jelikož se centrem stal pohodlnější zámek Zákupy, začíná význam Milštejna upadat. Koncem 16. století se již uvádí jako pustý. V roce 1634 byly zbytky hradu patrně zničeny švédským vojskem generála Bannera a jeho definitivní zkázu dovršila těžba kamene, ze kterého se vyráběly mlýnské kameny. Tomu také napovídá jméno hradu Mühlstein neboli Mlýnský kámen, o tom ale na závěr. Podoba hradu Původní rekonstrukce hradu dnes již není téměř možná. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech z nichž východnější byl později vytěžen. Přístupová cesta vedla od západu, kde bylo předhradí, chráněné jen dřevěným plotem. Hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem se střílnami. V hradbě pak byla brána, která ještě v 19. století byla asi 3 m vysoká a 4 m široká. V jihozápadní části jádra hradu byla hlavní válcová věž, vysoká údajně 40 m, na severní straně pak zřejmě stála druhá menší věž. Těžba mlýnského kamene Těžba křemenného pískovce pro mlýnská kola zde probíhala v okolí hradu už od středověku. Po opuštění hradu se pak zájem přesunul i na podloží vlastního hradu. Většího rozsahu dosáhla těžba v letech 1665-1689, v té době byla částečně zbourána velká hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá menší věž se zřítila roku 1726 a definitivní zánik velké věže přišel v roce 1793. Další nárůst těžby přišel s rozmachem průmyslu po roce 1873. V té době tu již pracovalo na 100 dělníků. Kámen se lámal ručně železnými klíny a nahrubo opracovával přímo v lomu, pak se teprve dopravoval do továrny v nedaleké Naději kde dostával konečnou úpravu. Ročně se zde vyrábělo na 600 kamenů, které putovaly například do Ruska, Německa, Skandinávie a jinam. Těžba skončila v roce 1910 kdy již došla surovina. Několik nedokončených mlýnských kamenů lze najít v okolí dodnes. Areál hradní zříceniny, ze které se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo (hlavně zbytky ohradní zdi), je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Sloup, zámek Sloup, lesní divadlo Sloup v Čechách nebo do Modlivého dolu. Nezapomeňte navštívit ani Sklářské muzeum v Novém Boru. Ubytovat se můžete také v Novém Boru.

Kostel byl postaven jako gotický v letech 1431-1451 johanity. V letech 1689-1704 po velkém požáru přestavěn barokně. Vež za dobu své existence změnila několikrát svoji podobu. Věžní báň s laternou v roce 1890 nahradila charakteristická špičatá věž. Dnes je opět zakončena bání. Od roku 1856 sloužil jako kostel reálné školy, v letech 1861-1945 jako gymnazijní kostel. Kostel je trojlodní a obsahuje pozoruhodné barokní vybavení. Boční oltář, kazatelna a hlavní oltář zdobený zlaceným boltcovým ornamentem. Dochovaly se také postranní oltáře a socha Trpitele ze 16. století. V kněžišti se nachází náhrobní kámen biskupa Bernarda Cembalského z doby okolo roku 1453.

Rozhledna, ze které se nabízí krásný výhled na Kladno, leží na nepříliš vysoké a zalesněné Kožové hoře. Kožová hora - oblíbená rozhledna s restaurací Proč se tak kopci říká je zastřeno rouškou tajemství, o které svědčí i skutečnost, že se často používá název Kožova. Toto místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem mířili na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s vyhlídkovou věží. Věž je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. Jsou z ní vidět dominanty Českého středohoří a také Brdy. V roce 1948 byl celý objekt Klubu znárodněn a sloužil převážně jako restaurace. Tento stav trvá i v současnosti přístup na rozhlednu je volný v době provozu restaurace.   Výhled sever: dominanty Českého Středohoří - Říp, hrad Hazmburk, Milešovka východ: Praha jih: Brdy, Křivoklátsko západ: Rakovnicko   Popis cesty Ze silnice Kladno-Braškov od Kladno – Kročehlavy je značená odbočka vlevo až k rozhledně. Asi 200 m od silnice. Ze žst. Kladno vede na Kožovu horu modrá turistická značka.