Informace o ubytování, stravování, službách, dopravních spojení, památkách a dění ve městě a okolí, prodej map, průvodců, pohlednic a turistických upomínkových předmětů, veřejný internet, průvodcovská služba po městě a v kostele pro předem objednané skupiny nad 10 osob.Otevírací doba:1. 4. - 30. 9. 9 Po - Ne 9 - 12, 13 - 17 hodin 1. 10. - 31. 3. Po - Pá 9 - 12, 13 - 16, So 9 - 12 hodin

Na místě dnešního barokního kostela sv. Markéty stával až do 15. století klášter benediktinů, který je proslaven hlavně největší ručně psanou knihou CODEX GIGAS, známá také jako Ďáblova bible. Kniha je 92 cm vysoká, 50 cm široká a skládá se ze 312 pergamenových listů. Za třicetileté války byla jako válečná kořist odvezena do Švédska. Klášter benedikitnů byl zničen za husitských válek a na jeho místě byl roku 1696 biskupem Janem Milíčem z Talmberka založen nový kostel sv. Markéty dokončený a vysvěcený v září roku 1721.

Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Barokní zámek Líčkov, rokokově upravený, leží v obci Liběšíce, 8 km JV od Žatce, okres Louny, kraj Ústecký. Historie zámku  První věrohodná zpráva o Líčkově pochází ze 14. století. V této době se jednalo o tvrz, která byla po roce 1453 přestavěna na středověký hrad Václavem Vlčkem, proslulým válečníkem. Původní hrad, z něhož je dodnes zachována válcová věž, byl majetkem pánů z Koldic a z Ilburka. Líčkov se stal střediskem Žateckého kraje v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba hradu na zámek započala kolem roku 1628. Roku 1765 kupuje panství a zámek Josef Vonibald z Edenu, který se pustil do výrazné přestavby sídla v pozdně barokním až rokokovém slohu. Zámek vlastnili později žatecký řezník Th. André i Zesnerové ze Špicberku. V 19. století byl líčkovský zámek přestavěn na cukrovar, lihovar, a využíván také jako cikorkárna a skladiště. Po 1. světové válce, v roku 1925, se jeho majitelem stal akademický malíř O. Brázda, jehož ženě byl zámek navrácen v restituci. Současnou majitelkou je paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo Oskara Brázdy a zámek Líčkov. Podoba zámku Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří, z fasády k hlavní bráně vystupuje válcová věž s cimbuřím. Zaujme pěkná rokoková hlavní brána z roku 1765, za ní vlevo se pak nachází zpustlá, kdysi výstavná zeď zahradní terasy. Okolo hlavní budovy najdeme přízemní hospodářské budovy, vpravo před hlavním vstupem za ohradní zdí může návštěvník relaxovat v zámecké zahradě.   V interiéru zámku si návštěvník prohlédne místnosti se zachovalou výzdobou stropů, schodiště s nástěnnými malbami s rokokovým dekorem, restaurovanými O. Brázdou i galerii tohoto akademického malíře. Na zámku se nachází také kaple sv. Anny se zařízením z 2. pol. 18.století, s panskou tribunou a místností s nástěnnými malbami ze života světic. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete také rokokový zámek Stekník. V Žatci si můžete prohlédnout Chmelařské muzeum nebo Regionální muzeum v Křížově vile. U Žatce najdete také gotickou tvrz Milčeves. Ubytovat se můžete v Žatci.