Kostel sv. Petra a Pavla stojí na jihozápadním okraji Mírového náměstí. Byl vystavěn jako raně gotická stavba v letech 1260-1273, roku 1316 pak částečně přestavěn. V roce 1836 byla původní věž nahrazena novou. Kostel je trojlodní stavba s protáhlým, pětiboce uzavřeným kněžištěm a sakristií s klenotnicí v patře při jižní stěně. V patře věže pak byla zbudována kaple. V interiéru kostela najdeme nástěnou malbu sv. Benedikta a klečící světice, gotickou křtitelnici v podobě kalicha. Barokní oltář je z roku 1775 s obrazem sv. Petra a Pavla, doplněný dřevěnou pozdně gotickou soškou Madony z přelomu 15. a 16. století.

Zámek Liteň, okres Beroun.

Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.

  Výjimečné a velmi zachovalé městské podzemí bylo v Přeskačích objeveno v prosinci 2004 při budování splaškové kanalizace. Při arechologickém průzkumu byly objeveny další archeologické objekty a zároveň zastupitelstvem rozhodnuto zpřístupnit tyto prostory. V roce 2009 tak byl postaven za přispění dotací vstupní objekt do podzemí. Podzemí má dvě části. Hlavní chodbu dlouhou přibližně 35 m, širokou 150-180 cm a vysokou 170-190 cm a druhou část tvořící úzkou chodbu se třemi kruhovými místnostmi. Dvě místnosti mají proražený komín a sloužily k úkrytu osob, třetí bez komínu patrně k uchovávání potravin. Strop chodeb se nachází asi 2,5 m pod povrchem. Chodby byly vylámány v hornině zvané serpenit neboli také hadec. Jde o velmi pevnou horninu se zvýšeným obsahem železa, niklu a hořčíku. Dále se zde nachází chalcedon, mastek a chlorit. Podzemí vzniklo patrně okolo 14. století podle nálezů střepů keramiky. Sloužilo asi jako úkryt ve válečných dobách, čemuž nasvědčoval úzký vstupní otvor ve výšce 60 cm nad podlahou chodby. Tento otvor musel být pro lepší zpřístupnění zvětšen. K zasypání chodeb došlo asi někdy v 17. století, neboť z té doby pochází nejmladší nálezy. Při vchodu do podzemí lze shlédnout zachovanou obilní jámu, slouží k uchovávání obilí. Po naplnění byla neprodyšně uzavřena a utěsněna slámou, hlínou a kamením, aby se zastavily procesy znehodnocující obilí. Přeskačské podzemí je přístupné po dohodě s průvodcem.