Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Na návrší uprostřed obce stojí barokní kostel sv. Máří Magdalény. Vznikl na místě starší stavby z podnětu vévodkyně Františky Toskánské v letech 1699-1714. Chrám navrhl italský stavitel Octavio Broggio. Na východní straně přiléhá ke kostelu ambit s kaplí a vymalovanými zastávkami křížové cesty.

Dřevěná rozhledna stojí na Strážném vrchu nedaleko obce Merboltice. Jejím předchůdcem byly dvě věže. Nejprve zde však byla postavena v roce 1893 výletní restaurace a k výstavba rozhledny tak byla naspadnutí. V roce 1901 zde byla zbudována dřevěná vyhlídková věž, která dostala název „Mariina“. Protože byla dřevěná trpěla hodně nepřízní počasí a tak po první světové válce byla stržena. V roce 1924-25 zde byla postavena nová 10 metrů vysoká věž ze znělcových kvádrů a cihel. I tak však začala po druhé světové válce podléhat zkáze a v 60. letech 20. století zanikla. Její přesný zánik není stoprocentně znám. Zánik prý měl na svědomí buď bouře nebo cizí zavinění. Podle jednoho z obyvatel Horní Police to má na svědomí velká bouře s větrem v noci 17.11.1963. Po roce 1999 vznikl projekt na výstavbu nové dřevěné rozhledny. Její výstavba se protáhla na dlouhých sedm let. V roce 2002 byla upravena příjezdová cesta. Teprve až v roce 2005 byla realizována základová deska rozhledny, na kterou se dlouho hledal stavebník. V roce 2006 pak byla realizována samotná výstavba dřevěné rozhledny. Celkové náklady na výstavbu 15 m vysoké rozhledny dosáhly přibližně 750.000 korun. Veřejnosti přístupná je věž od roku 2007. Rozhledna na Strážném vrchu je volně přístupná.

Jedno z mladších pražských divadel, založené v 90. letech 20. století. Původní budova byla přestavěna dle návrhu architekta Ivana Plicky. Součástí divadla je i divadelní kavárna a bar.