Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Zachovalý barokní zámeček stojí v městečku Manětín, které je pro množství barokních památek a soch nazýváno barokní perla západních Čech. Manětín se nachází asi 35 km na sever od Plzně. Sídlo Lažanských z Bukové Na místě dnešní zámku stál ve středověku pravděpodobně gotický hrad, který v 16. století nechali tehdejší majitelé panství pánové z Hrobčic přestavět na renesanční zámek. Hrad už v té době byl zříceninou a pro stavbu zámku byly využity jen přízemní klenuté místnosti. Dnešní barokní podobu získal manětínský zámek v roce 1712 za Lažanských z Bukové. Manětín předtím postihl velký požár a přestavba zámku byla vlastně nutností. Podle návrhu G.B.Santiniho vznikla patrová obdélná budova. Lažanští z Bukové vlastnili manětínský zámek v letech 1621-1945, kdy jim byl zkonfiskován. Barokní nádhera Zámek se táhne po celé délce náměstí a má půdorys obráceného U, k jehož ramenům se připojují vzadu sklepní budovy gotického hradu. Z druhé strany zámku je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou francouzskou barokní zahradu. Budova je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V objektu je klasická zámecká expozice s barokním mobiliářem a unikátní sbírkou obrazů zámeckého služebnictva z 1. poloviny 18. století, dochovanou knihovnou a freskovou výzdobou od F. J. Luxe v hlavním sále. Do patra vede zachované schodiště s alegoriemi Čtyř živlů a místnosti zdobí nástropní malby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete novogotický zámek Nečtiny. Najdete tu také zříceninu hradu Preitenštejn, zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů tamtéž. Zřícenina hradu Nevděk stojí za navštívení ve Žluticích. Ubytování najdete v Plzni.

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.

Loštická synagoga stojí v ulici Ztracená, kde se kdysi nacházela židovská čtvrť. První synagoga v Lošticích, patrně dřevěná byla zbudována již v roce 1560. Tehdy se však židovská čtvrť nacházela kolem farního kostela sv. Prokopa. Do těchto míst se čtvrť přestěhovala kolem roku 1727. Většina ze zhruba 22 domů se dodnes v přestavbách dochovala. Synagoga tehdy už jako zděná zde byla vystavěna v souvislosti se stěhováním čtvrti kolem roku 1727. Její dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1805-1806. V roce 1928 postihl židovskou čtvrť požár, který zničil na 16 domů. Svému účel synagoga jako většina stejných staveb sloužila do druhé světové války. Po skončení války se vrátily jen tři osoby a zdejší komunita již nebyla obnovena. Synagoga pak sloužila jako skladiště, hudební škola a muzeum hrnčířství. V letech 1989-1990 byla stavba staticky zajištěna a později v letech 2006-2011 byla za spolupráce několika institucí rekonstruována. Dnes tak synagoga slouží ke kulturním účelům a hlavně jako expozice zdejší židovské komunity. Přístup je během otvírací doby nebo po předchozí domluvě.