Historie hradu Necelé dva kilometry jižně od Kanic, v okrese Domažlice, se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu Netřeb. Jeho zbytky zakrývá pozoruhodný háj se stovkami tisů, jejichž stáří se odhaduje až na 800 let. Tyto stromy tak byly tichým svědkem při budování hradu Děpoltem z Rýzmberku v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka byl pánem na blízkých Kanicích. Hrad se proto na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak Netřeb. Koncem 14. století přešel hrad do držení lokalního rodu vladyků Kanických z Čachrova. Pozdější generace tohoto rodu hrad opustily a usídlily se na tvrzi v Kanicích. Důvodem byla jednak větší pohodlnost tohoto sídla, ale také požár, který hrad poničil v první čtvrtině 15. století. Jeho známky v podobě do červena vypálené malty a ožehnutých kamenů jsou doposud patrné na vnitřních zdech zříceniny. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Dispozice hradu Hrad vybudovaný na úzkém ostrohu se skládal z obytné věže a obvodové hradby. Z věže se zachovaly 2 stěny s vylámaným otvorem střílny. Obvodová hradba přežívá v několika fragmentech. Od ostrohu odděloval hrad hluboký šíjový příkop, v němž byla vytesána nádržka na dešťovou vodu. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo zříceninu hradu Pušperk.Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Zde najdete i starý Černínský zámek Chudenice. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Sloup kláštera - Louny.

Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Židovské osídlení ve městě Hranice, v okrese Přerov se datuje do počátku 17. století. Bývalo v Janáčkově ulici. Tam byly postupně postaveny židovské domy, radnice a také synagoga. Původně bývala dřevěná. Současnou synagogu vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně, v maursko-byzantském slohu, tehdy velmi oblíbeném při stavbách synagog. Vzhledem ke stísněnému prostoru a okolní zástavbě v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty.