Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově  a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově". 

Židovský hřbitov v Blovicích se nachází na východním okraji obce, přibližně 500 m od jeho centra. Je potřeba sejít z náměstí do ulice Bělohrobského, přejít po můstku Úslavu, dojít k potoku Cecina a po pěšinách se držet při tomto toku a směřovat ke hrázi rybníka. Po cca 200 m je menší hřbitov ukryt ve svahu nad potokem. Hřbitov byl založen roku 1683. Na ploše 1.433 m2 se dochovalo přibližně 350 náhrbků. Ve starší východní části jsou to náhrobky z přelomu 17. a 18. století, v západní pak zbylo jen pár povalených novodobějších náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje a hřbitov je tak volně přístupný.

Nový židovský hřbitov (starý zanikl koncem 18. století) se nachází přibližně 800 m severně od centra obce v chatařské kolonii. Z obce je potřeba se vydat směrem do Katřinek, cca 200 m za železničním přejezdem odbočit vpravo do chatařské kolonie, kde se ve svahu nachází. Založen byl zřejmě na konci 18. století, za druhé světové války byla jeho ohradní zeď z větší části rozebrána a část náhrobků odvezena. Dnes se na ploše o 3.993 m2 nachází asi 150 náhrobků z období od počátku 19. století do roku 1932. Vzhledem k tomu, že je ohradní zeď velmi narušená je hřbitov volně přístupný, na druhou stranu také alespoň trochu udržovaný.V obci se nacházela synagoga postavená roku 1832 na místě původní dřevěné synagogy. V roce 1940 byla prodána a do dnešní doby se zachovaly jen velmi nepatrné zbytky obvodového zdiva.