Výrovická vodní nádrž se nachází na vodním toku Jevišovka, kousek západně od obce Výrovice. Vodní nádrž patřící mezi ty menší má plochu 62,1 ha a celkový objem nádrže činí 4,232 mil. m3. Zprovozněna byla v roce 1983 za účelem snížení povodní nebo naopak nadlepošení průtoků pod hrází, k akumulaci vody pro zavlažování zemědělských pozemků, rekreaci a k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz nádrže je zemní, sypná se středním hlinitým těsněním. Je dlouhá 220 m a vysoká cca 16,7 m. Nádrž i hráz je přístupná, nachází se tu rekreační středisko Výr a po straně nádrže prochází turistická značka.

Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.

Uprostřed obce přemosťuje Kosí potok starý barokní most. Pochází z první poloviny 18. století a v 19. století byl přestavován. Most dlouhý 15 m má dnes pět oblouků, z toho tři jsou víceméně původní, zatímco oba nábřežní pochází z přestavby.

Nedaleko silnice spojující Svor s Jiřetínem pod Jedlovou, na jihozápadním úpatí Pěnkavčího vrchu se nachází skalní útvar s názvem Pětikostelní kámen, z jehož partie je krásný výhled západním směrem na Jedlovou, Tolštejn a další místa.