Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.

Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu. 

Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.

Jindřichohradecká úzkokolejka.