Náměstí Republiky leží na rozhraní Starého a Nového města. V těchto místech vedly městské hradby a vedla tudy cesta na východ, na Kutnou Horu. Začínala zde také Královská cesta. Náměstí neslo název Hybernské náměstí, Kapucínské náměstí. V letech 1870 – 1916 se nazývalo Josefské náměstí, pak do roku 1919 náměstí Františka Josefa I. Název z roku 1919, náměstí Republiky, souvisí se vznikem samostatného Československa v roce 1918. V části německé okupace, v letech 1940 – 1945 bylo přejmenováno na Hybernské náměstí. Náměstí Republiky dnes tvoří důležitou městkou křižovatku mezi Starým a Novým Městem, Josefovem, Holešovicemi, Malou Stranou a Karlínem.  Náměstí Republiky, se původně nazývalo Hybernské, později Josefské podle kapucínského kostela a kláštera sv. Josefa, který tvoří střed jeho východní strany. Klášter byl založen v roce 1630 a krátce nato postaven kostel. Je to jednoduchá stavba bez ozdob, která se nijak neliší od jiných kapucínských staveb. Napravo od kostela je klášterní dům z roku 1833, postavený náhradou za původní klášter ze 17. století, zrušený v roce 1795 a posléze zbořený. Na jeho místě byly v letech 1857-61 postaveny pseudorománské kasárny. Josefský rynek býval místem poutí, stanovištěm cirkusů, zvěřinců a různých atrakcí. 

Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.

Loštický židovský hřbitov se rozprostírá na severovýchodním úpatí vrchu Hájek na okraji obce. Židovský loštický hřbitov byl založen v roce 1554. Ještě po druhé světové válce se na něm pohřbívalo. Kolem roku 1743 měl být v blízkosti synagogy, západně od ulice Žádlovická založen další hřbitov. O jeho využití není nic podrobně známého a na jeho místě jde dnes zahrada. Poměrně velký židovský hřbitov má plochu 6.445 m2 a nachází se zde na cca 500 náhrobků, různě roztroušené po téměř celého ploše. Většina je barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1718. Kromě toho také jedna tumba z první poloviny 19. století. Hřbitov dnes ohrazuje pouze nízká kamenná ohradní zeď, místy hodně narušená. Přístup je volný. Kolem hřbitova nevede turisticky značená cesta. Pro pěší je přístup mezi domy z ulice Vejmoly. Pro parkování je nejlepší použít menší odstavnou plochu na vrchu Hájek u místního vodojemu. Odtud se dát cestou v hájku, sejít k rozhraní pole a sadu a pak mírně klesat po tomto rozhraní až ke hřbitovu.

Západně od obce Libušín na malém vršku v místech bývalého slovanského hradiště stojí dnes barokně upravený kostelík sv. Jiří. Byl vystavěn jako raně gotický ve 13-14. století možná na místě ještě starší svatyně. Později byl barokně upraven a ještě jednou kolem roku 1883. Jednolodní kostel s presbytářem ve kterém se dochovala původní křížová klenba se žebry hruškovitého profilu. Na východní straně pak ještě můžeme najít raně gotické okno. Zařízení kostela je pak již barokní nebo rokokové. Při kostele stojí barokní dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.