Zhruba 6 km západně od Písku byla na vrchu Velký Kamýk postavena v roce 2002 telekomunikační věž mobilního operátora. Ocelový tubus s anténím nástavcem je vysoký 65 m. Vyhlídková plošina na kterou vede točité schodiště se nachází ve výšce 31 m. Rozhledna volně přístupná nabízí kruhový výhled do okolí.

Skalní útvar Pasecká skála se nachází asi 5,5 km severně od Nového Města na Moravě z něhož sem vede i značená turistická cesta. Skalní útvar je tvořen biotitickými rulami a byl vypreparován z okolních méně oddolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Zvětráváním po puklinách byl rozčleněn do tří od sebe oddělených skalních bloků s výškou až 18 m. Zasypáním jedné z puklin vznikl tunel dlouhý 8,5 m a vysoký 4 m. Pod skalami je vytvořená úpatní halda balvanité sutě, pokračující balvanitým proudem na svahu v němž se nacházející ještě dva menší skalní bloky. Skály a sutě pokrývá mech, lišejník a bylinný podrost s kapradinami, borůvkami a metlicí. Jeden ze skalních bloků je upraven na vyhlídku, která poskytuje krásný výhled do okolí. Zaparkovat lze při odbočce lesní cesty ze silnice Nové Město na Moravě – Sněžné

Drátenická skála se nachází asi 3 km východním směrem od obce Sněžné nedaleko osady Blatiny. Skalní útvar tvořený migmatitickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zforomována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba rozčleněná podél puklin do několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanitá plošina – kryoplanační terasa na kterou navazuje balvanový proud 50x16 m, přecházející v rozvlečné nesouvislé balvanovité pokryvy na svazích. Na skalách a sutích roste mech, lišejníky a chudý bylinný podrost s kapradinami, borůvkou a metlicemi. Okolí skály je volně přístupné a vedem sem turistická značka.

Jedno z nejlépe dochovaných městských opevnění bylo zbudováno se vznikem města ve druhé polovině 13. století. Koncem 18. století bylo postupně bouráno. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Žižkova: původně šlo o malou fortnu ve hradební zdi. Brána ve formě hranolové stavby s dlátkovou střechou a dvěma špicemi byla zbudována dodatečně až v 16. století. Před vlastní branou se nacházelo předbraní s menší vstupní branou. Stavba byla zbořena na konci 18. století.Kutnohorská: nacházela se v dnešní ulici Generála Františka v místech dnešních domů čp. 34, 35, 43 a 44. Hranolová stavba s předbraním zanikla na počátku 19. století.Chrudimská: jednoduchá brána chráněná vysokou válcovou věží s předbraním stávala v dnešní ulicí Dusíkova. Zbořena na počátku 19. století.Brodská: brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (dochována). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dnes je věž funkční jako vyhlídková stavba (vstup umožnuje městské informační středisko). Městské opevnění se dochovalo zhruba ze třetiny původní délky. Nejlépe dochovaná a přístupná je její východní část, která je z velké části upravena parkově. Pak je to jižní část při ulici Klimenta Čermáka s dochovanou válcovou věží (Otakarova) a jihovýchodní oblouk při ulici Poštovní přístupný malou uličkou. V ulici Na Fortně se dochovaly při schodišti zbytky bočních stěn Žižkovy brány.