Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.

Nedaleko obce Vojenice na vrchu Osičina byla v zimě roku 2002 postaven společností T-mobile vysílač typické ocelové příhradové konstrukce o výšce 54 m. V červnu 2004 byla na tomto vysílači pak zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 33 metrů na kterou vede 165 schodů. Z vyhlídkové plošiny lze vidět Orlické hory, Krkonoše, Kralický Sněžník a Železné hory. V blízkosti rozhledny se nachází příjemné a klidné poutní místo s kaplí Panny Marie a křížovou cestou.Rozhledna je přístupná sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích. V ostatních dnech je přítup potřeba domluvit po telefonu.

Historie hradu Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Ondřej z Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Jeho pozdější vysoké politické postavení vyžadovalo odpovídající a dostatečně reprezentativní sídlo. To dalo podnět ke stavbě hradu (1260-1270) zřejmě na místě starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1289. Počátkem 15. století sídlil na hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan. V listopadu roku 1420 hrad obléhala vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou. Diviš nakonec kapituloval, ale podmínky kapitulace si sjednal pouze s Pražany, takže byl při odchodu spolu se svou rodinou a posádku zajat tábority a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky upáleno v nedaleké selské jizbě. Husité hrad nezničili, ale obsadili svoji posádkou a zůstal v jejich rukou do roku 1485. Hrad poté měnil své majitele a patrně nebyl ani nijak obýván a udržován. Za majitelů Trčků z Lípy v letech 1485-1544 byl již zcela ponechán svému osudu. Podoba hradu Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem a mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží. Ze tří stran ho obklopovala důmyslná soustava rybníků, proti městu pak hluboký příkop s valem. Jádru hradu dominovaly dvě stavby – donjon a palác. Donjon byla čtyřhranná, zřejmě dvoupatrová, věž s plochými stropy o síle zdi 2,7 m. Stála v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby. Palác byla dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8 m. Přízemí mělo rovný trámový strop a vcházelo se do něj přímo z nádvoří. Tvořila jej jedna prostorná místnost o velikosti asi 5 x 13 m, osvětlená dvěma úzkými okénky. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva. V prvním patře byla stejná síň jako v přízemí. Sem se vstupovalo z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou stavbou. Ve druhém patře byl hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby, osvětlený dvěma sdruženými gotickými okny s trojlisty kružeb ve vrcholech. Druhé patro bylo přístupno z podstřeší sousedního obytného křídla. Součástí druhého patra byl i středověký záchod – prevet. Toto patro sloužilo hradnímu pánu a jeho rodině. Zde se spalo, jedlo, pracovalo a přijímali hosté. Vnitřní propojení jednotlivých pater neexistovalo. Areál hradní zříceniny nacházející se v obci je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly poměrně velké fregmenty z původního paláce a donjonu. V okolí města Říčany můžete objevovat krásy Ladova kraje, prohlédnout si Muzeum Říčany, nebo se projít údolím Rokytky. Pokud byste se chtěli přímo ubytovat v Říčanech, jistě si vyberete.

Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.