Rozhledna Velký Lopení, okres Zlín.

Drábské světničky jsou jeden z nejznámějších českých skalních hradů. Najdeme je v krásné krajině Českého ráje na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Historie Drábských světniček Psané záznamy nám žádné informace o původu, době vzniku a původním jménu nedávají. Je velmi pravděpodobné a archeologické nálezy toto tvrzení podporují, že hrad vznikl ve 13. století. Ovšem jak dlouho byl využíván, na to ani archeologové odpověď neznají.  Jisté je, že po době úpadku byl obnoven koncem husitských válek. Tehdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Velkorysá obnova ovšem neměla dlouhého trvání a hrad byl brzy opuštěn a zanikl. Dispozice hradu Drábské světničky jsou ve své dispozici vlastně pevnostní soustavou. Jsou tvořeny sedmi mohutnými pískovcovými skalními bloky vysunutými před vlastní plochu hradiště Hrada, které leží pod hradem. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny úzkými průrvami a štěrbinami. Značnou část užitných a obytných prostor hradu představovalo třicet světniček vytesaných do skály a rozvrstvených v několika výškových úrovních. Jejich vzájemné propojení zajišťovaly dřevěné plošiny a mosty. Nejzajímavějším prostorem byla kaple. V blízkosti vstupu se tyčila roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Kromě světniček byl hrad vybaven zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Dodnes se zachovaly zbytky osmnácti světniček, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých světniček je dnes velmi těžko určitelné. S prvou polovinou 15. století lze zřejmě spojovat kapli a eventuálně i světničky s dobovými slohovými znaky. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Mnichově Hradišti.

Opava je statutární město v Moravskoslezském kraji ve Slezsku. Leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina. Dnes je toto historické město průmyslovým, kulturním a zemědělským centrem českého Slezska, v minulosti, konkrétně v letech 1742 až 1928 byla dokonce hlavním městem Českého Slezska. Opavě se také říká Bílá perla Slezska. Místo u brodu přes řeku Opavu bylo osídleno v již dávných pravěkých dobách, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Středověké osídlení souvisí se středověkou kupeckou osadou, která vznikla na křižovatce obchodních cest u brodu řeky, podle které byla osada i pojmenována. Tato cesta byla součástí “Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. První písemná zpráva je z roku 1195, městské zřízení dokládá listina z roku 1224. Jádro osídlení vznikalo postupně kolem tržních center, kterými byly Horní náměstí, ulice Mezi Trhy a Dolní náměstí. Ve městě byla od konce 13. století mincovna. Počátkem 14. století vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Knížectví bylo uděleno v léno levobočkovi Přemysla Otakara II. Mikuláši I. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům. V průběhu 16.století se z Opavy stalo protestantské město, proto její obyvatelé nelibě nesli udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem. Po prohraném stavovském povstání začala rekatolizace kraje. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. I po ukončení třicetileté války zůstala Opava centrem vévodství, ale s postupnou centralizací význam města klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva. Po rozdělení Slezska mezi Prusko a habsburskou monarchii za vlády Marie Terezie byla Opava správním zemským centrem rakouského Slezska, po zániku monarchie československého Slezska. Tento stav trval až do zrušení zemské správy v roce 1928. Stoupající význam Opavy v 19.století podtrhl i rok 1820 kdy se zde konal druhý kongres vítězných mocností po porážce Napoleona. Sešli se zde zástupci tzv. Svaté aliance - rakouský císař František I., ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III. a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem, to se začalo pomalu měnit až v průběhu 19.století, kdy vzniklo několik převážně textilních podniků a cukrovarů. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Dalším problémem města bylo jeho národnostní složení, kdy více než polovina obyvatel byli Němci. Zlomem byla druhá polovina 19. století kdy se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení 1. světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918. Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Osvobození na konci války si vyžádalo krutou daň v podobě zničení téměř třetiny města a velké ztráty na životech. Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv. V Opavě má dnes sídlo Slezské zemské muzeum, založené jako Gymnazijní muzeum v roce 1814 a je nejstarším muzeem na území ČR. Dále zde sídlí Matice slezská, Slezské divadlo, Zemský archiv a Slezská univerzita založená roku 1991. Historii města dokládá bohaté množství stavebních památek, v nichž se mísí stavební slohy. K nejstarším patří gotický Minoritský klášter a kostel sv. Ducha, postavený před rokem 1269. K nejcennějším gotickým památkám patří konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 14. století. Termínem konkatedrála se označuje hlavní kostel diecéze. Dokladem renesančního umění jsou především domy na Dolním náměstí, Masarykově třídě, Ostrožné ulici (např. dům U bílého koníčka, dům Boží koutek) a rovněž městská věž, tzv. Hláska, současné sídlo Magistrátu města Opavy. V barokním stylu vyniká především Sobkův a Blücherův palác na Masarykově třídě, kostel sv. Vojtěcha s jezuitskou kolejí nebo Mariánský sloup. Opava se také pyšní ukázkami novodobé architektury, ať už se jedná o monumentální stavbu obchodního domu Breda nebo o budovu bývalé Obchodní a živnostenské komory či o komplex Městského koupaliště. K technickým zajímavostem města patří secesní barometr v Dvořákových sadech a linie čs. opevnění – unikátních vojenských pevností vybudovaných před II. svět. válkou, z nichž je dnes přístupná především pevnost v Opavě – Milostovicích. Opava je plná zeleně, díky parkům a sadům, které vznikly na místě zbořených hradeb v 19.století.

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. V roce 1705 koupil panství generál Benátské republiky, pocházející z Pruska, hrabě Adam ze Steinau. Adam Steinau se rozhodl postavit na místě renesanční tvrze nový, reprezentativní barokní zámek. Stavba byla zahájena v r. 1706 na návrh plzeňského stavitele Jakuba Augustona ml. Po dokončení stavby byla k zámku připojena zahrada, obehnaná obvodovou zdí s ozdobnými kapličkami. Stavbu zámku v podstatě dokončila až nová majitelka Antonie Černínová z Chudenic. I zde se vystřídalo mnoha majitelů, posledním byl Kristián Valdštejn-Vartemberk. Nový majitel však nechal zámek zchátrat, protože centrum jeho panství nebylo zde, ale ve Šťáhlavech. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy, později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde započala postupná obnova. Dnes patří zámek pod státní správu, v roce 1998 byl zrekonstruován a otevřen pro veřejnost.   Podoba zámku Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu nebo vídeňskou rezidenci Belevedere. Jedná se o zajímavě řešený objekt, složený ze dvou podkovitých trojkřídlých jednopatrových budov svírajících čestný dvůr. Čelní, barokní budova, má ve středu věž s cibulovou bání. Jádro zadní, dosud nezrekonstruované části zámku, tvoří renesanční tvrz. Koncem 18. století byly zámecké budovy upraveny a interiéry vymalovány významným pražským malířem Antonínem Tuvorou, který zde v Nebílovech vytvořil své největší dílo. Je jím výmalba tanečního sálu v zadním traktu. Zde autor vytvořil iluzivní monumentální malbou tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Restaurovaný přední zámek se dnes prezentuje jednou z našich nejkrásnějších barokních fasád. V přední části zámku je expozice dobových interiérů. Květiny jsou hlavním motivem výzdoby, obrazů, grafik, intarzií nábytku i porcelánu. Ojedinělou ukázkou je sbírka lustrů benátského typu. V části zadního traktu je situováno hasičské muzeum. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, zříceninu hradu Radyně, zříceninu hradu Lopata nebo na rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci. Navštívit můžete také krásný klasicistní zámek Kozel nebo kostel sv. Prokopa. Ubytování jistě najdete v Plzni.