Dnešní ocelová rozhledna na vrchu Oslednice (557 m) u Telče, která je zároveň telekomunikační věží, měla svoji předchůdkyni. Rozdíl mezi nimi snad ani nemůže být znatelnější. První stavba byla jen dřevěná dvoupatrová vyhlídka. Hlavním iniciátorem její výstavby byl v roce 1898 profesor telčské reálky Alois Kulhánek. Měřila 16 metrů a zanikla zřejmě ještě před 1. sv. válkou. Současnou věž postavila roku 1999 společnost Radiomobil. Primárním důvodem pro její vznik byla potřeba pokrýt okolí Telče signálem pro mobilní telefony. Společnost vyhověla požadavku města Telč, které bylo vlastníkem pozemku, aby měla vyhlídkový ochoz jenž by byl přístupný veřejnosti. Věž je vysoká 34 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 31 metrů vede 176 kovových schodů. Z rozhledny máme pohádkovou Telč jako na dlani, uvidíme hrad Roštejn a za mimořádných klimatických podmínek i na Alpy.

Vyhlídková skála Paličník, okres Liberec.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 600 m severozápadním směrem od centra obce. Asi nejkratší a nejlepší přístup je odbočit před hřbitovní kaplí téměř na konci obce vpravo do upraveného parku. Projít po cestě tžéměř napřímo skrz něj k fotbalovému hřišti a po jeho levé kratší straně dojít k polní cestě. Tou se vydat vlevo, po cca 50 m vpravo přes remízek a po okraji pole se vydat k již nalevo viditelné ohradní zdi hřbitova. Hřbitov byl údajně založen již v 15. století a zřejmě byl několikrát rozšířen. Na docela velké ploše 4.335 m2 se nachází zhruba 170 náhrobků pocházejících od 18. století. Hřbitov je z velké části zarostlý náletovými křovinami (březen 2010) a velká část náhrobků je povalena nebo se i nachází v zarostlé části. Ohradní zeď je místy pobořená, z márnice zůstaly jen zbytky obvodového zdiva a absence brány poskytuje přístup na hřbitov bez obtíží.

V místech kde se dnes setkává třída Legií a Nádražní ulice nechal vystavět pelhřimovský purkmistr Jan Eusebius v roce 1658 boží muka. Po několika zázračných uzdravení, dávajících se do souvislosti s obrazem na těchto božích mukách byla v letech 1710-1714 vystavěna kaple Panny Marie Sedmibolestné. V letech 1787-1906 se kolem kaple rozkládal hřbitov. Jako jediná z církevních staveb si téměř zachovala svoji původní podobu. Osmibokou kapli zastřešenou kupolí svírají dvě hranolové věže. Za kaplí se nachází zbytky ambitů vystavěných později v roce 1759. Po stranách oltáře jsou umístěny oratoře, přístupné z věží s bohatě vyřezávanými balkony. Do hlavního oltáře jsou zabudovány původně zde stojící boží muka. Poškozené malby na klenbě kupole zobrazují zemské patrony. Ve zdejší kryptě byli pohřbíváni příslušníci zdejších měšťanů. V areálu zbývajících ambitů se nachází menší lapidárium smírčích křížů a náhrobních kamenů z oblasti pelhřimovska.