Nábřeží Edvarda Beneše spojuje na levém břehu Vltavy Klárov s nábřežím kapitána Jaroše. Vzniklo na místě staré cesty pod Letnou, která vedla od Klárova do Holešovic. Jeho délka je cca 1300 m. Cesta byla postupně přebudována na silnici a pak nábřeží, které bylo pojmenováno Kramářovo. V roce 1948 bylo přejmenováno na nábřeží kapitána Jaroše. V roce 1991 byla část mezi Štefánkovým mostem a Klárovem oddělena a pojmenována po Edvardu Benešovi. Paradoxní je, že v úseku od Klárova po ulici U plovárny lemují břeh Vltavy souběžně dvě nábřeží. Komárkovo nábřeží a nábřeží Edvarda Beneše.

Pražské Jezulátko je umístěné v kostele Panny Marie Vítězné v karmelitské ulici. Jedná se o voskovou, necelých 0,5 metru vysokou, kterou v roce 1628 věnovala řádu bosých karmelitánů Polyxena z Lobkovic. Do Prahy ji v roce 1566 přivezla osobně její matka. Pražské Jezulátko je nejvyhledávanější pražskou relikvií. Postava střídá několik desítek různých oblečků.

Kousek od Kopřivnice nedaleko na stejném hřebeni jako je zřícenina hradu Šostýna se při naučné stezce nachází rozhledna Bezručova vyhlídka. První vyhlídku zde nachal vybudovat již KČT v roce 1938. Ta však dlouhou dobu nevydržela. Další železobetonovou vyhlídku vybudoval v roce 1981 kopřivnický skautský oddíl. I její výška nebyla nikterak velká a tak ji brzo přerostly okolní stromy a stavba začala chátrat a v posledních letech své existence byla i nebezpečná. Během roku 2012 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna o výšce 13,2 m , se čtyřmi vyhlídkovými plošinami a na nejhornější vyhlídku krytou stříškou vede na 45 schodů. Rozhlednu otevřenou oficiálně 15.8.2012 provedlo stavitelství Daniel Stryk a investorem bylo město Kopřivnice. Svah před rozhlednou byl rovněž vykácen a tak rozhledna poskytuje výhled na město Kopřivnici, Bílou horu a blízké okolí. Stavba je volně přístupná.

Vířivé kameny, text v přípravě