Vyhlídková skála se nachází necelý kilometr pod vrcholem stjného jména asi 5 km východně od Hejnice. Je odtud jeden z nejhezčích výhledů v Jizerských horách. Můžeme spatřit Hejnici a Frýdlantskou oblast, Smědavskou horu, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny, údolí Smědé a Šindelového potoka, horu Smrk a další. Vyhlídka se nachází na skále pod Klínovým vrchem. Bylo pro ni využito dvou mohutných balvanů, které byly spojeny dřevěným můstkem a opatřeny kovovým zábradlím se zdobnými litinovými zakončeními. Pozoruhodné je, že zábradlí zde bylo zřízeno roku 1902 rakouským Krkonošským horským spolkem ze Zhořelce (Görlitz). Zábradlí přežilo extrémní klimatické podmínky pouze s lehkým poškozením. Na přelomu 70. a 80. let bylo vyspraveno horskou službou; obnovu provedl v letech 2002–2003 Jizersko-ještědský horský spolek. Na předsunuté části vrcholu byl roku 1992 vztyčen z iniciativy hejnického P. Miloše Rabana mohutný dřevěný kříž.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.

Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je typická a vzácně dochovaná ukázka regionální formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou. Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v tomtéž roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. V současné době je na Dlaskově statku vystaveno zemědělské a řemeslnické nářadí, ukázka vesnického interiéru 19. století a stálá expozice Devatero řemesel - aneb dotek lidské ruky v tradičním materiálu.