Radnice - Velvary.

Skalní místnosti zvané Suchý mlýn se nacházejí na rozcestí zelené a žluté TZ zhruba 2 až 2,5 km východním směrem od Nosálova.Areál tvoří zhruba 15 místností vytesaných v pískovcových skalách. Některé sloužily jako obydlí jiné jako chlévy pro hospodářská zvířata. Suchý mlýn prý nikdy nezpracovával obilí a sloužil jen jako útočiště lupičů.Podle legendy jedním z tajných vůdců byl mlynář. Jednou zlotřilci unesli dívku z Bezdědic, dceru rychtáře. Té se podařilo uprchnout a po svém návratu prozradila loupežnický úkryt. Trestná výprava všechny lotry pochytala a potrestala.Zhruba půl kilometru od Suchého mlýna po zelené značce směrem na Skalsko se nachází malá tesaná vodní nádrž se schůdky. Ještě dlouho po druhé světové válce se odtud dovážela voda do blízké obce Víska, jež neměla svůj vlastní pramen.

Obec Dřevíkov leží ve Žďárských vrších, v okrese Chrudim. Návštěvníci, kteří tímto krajem projíždí míří povětšinou do skanzenu Veselý Kopec. Jestliže se na své cestě zastavíte v Dřevíkově nebudete litovat. Na návsi jsou totiž k vidění roubené stavby ze 16. století, které jsou součástí souboru lidových staveb Vysočina. S obcí je ovšem také spojena významná židovská kolonizace, která započala v 18. století. Židé zde žili po dvě století. Jedna z památek je tzv. židovská ulička, ve které je původní patrová zástavba. Najdeme bývalou vinopalnu, draslovnu, školu a také synagogu, jež se nacházela v domě č.p. 43. Ovšem nejzajímavější a nejzachovalejší vzpomínkou na židovskou stopu v Dřevíkově je místní židovský hřbitov.Leží 0,5 km od obce severním směrem. Židé ho založili bezprostředně po svém příchodu v 18. století. Nejstarší náhrobní kámen, s částečně čitelným nápisem pochází z roku 1748. Hřbitov byl původně obehnán jen plotem z klád. Pravděpodobně v roce 1885 došlo k jeho rozšíření, byla postavená kamenná zeď a  také klenutý, dodnes stojící, vchod. Vchod sloužil zároveň jako přístřešek pro pohřební vůz. Dnes na hřbitově najdeme cenné klasicistní a barokní náhrobky. Nejstarší fragmenty náhrobků jsou umístěny ve vstupní bráně i s překlady textů. Po druhé světové válce byla na náhrobky doplněna jména těch, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1983. Hřbitov je volně přístupný a velmi pěkně udržovaný. Mnoho kamínků položených na náhrobcích svědčí o tom, že se dodnes chodí potomci klanět památce svým zemřelým předkům. 

Mikulovský židovský hřbitov byl založen ve druhé polovině 15. století a patří k nejrozsáhlejším moravským židovským hřbitovům. Hřbitov je rozdělen na tři části a na střední úsek navazuje nejčestnější místo pohřebiště, tzv. rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. Na hřbitově o ploše se nachází přes 4.000 náhrobků. Ty nejkrásnější pocházejí ze 17. století a mnohé z nich se staly vzorem pro náhrobky na jiných místech.