Skanzen Doubrava představuje typickou ukázku chebské lidové architektury, tzv. Chebských statků. Obec Doubrava, která správně spadá pod obec Lipová najdeme na 15 km jihovýchodně od Chebu. Chebské statky patří mezi nejkrásnější hrázděné stavby nejen v České republice, ale v celé Evropě. Vznikaly od poloviny 17. stoleté v Dolním Bavorsku a postupně se rozšířily na Chebsko. Právě ve vsi Doubrava se zachoval nejucelenější soubor těchto staveb. Největším lákadlem je zde statek čp. 9, zvaný Rustlerův. Je to čtyřstranný uzavřený roubený dům s hrázděným polopatrem z roku 1751. Dnes je upravený na soukromé muzeum. Expozice zemědělského nářadí, náčiní a nábytku vrátí návštěvníky o 250 let zpátky. Je zde i chlév a kolna, která je z roku 1780 a má zajímavě řešené sloupy a krovy. Celý komplex doplňuje zděná stodola z roku 1865. Součástí je i prodejní výstava obrazů, keramiky a dřevořezeb. V okolí se nachází další hrázděné domy a také mnoho starých a památných stromů. Otevřeno je v květenu, červnu, září a říjnu o víkendech mezi 12.00 - 18.00 a v červenci a srpnu denně kromě úterý.

Severně od hlavního náměstí se při dnešní Kostelní ulici nacházelo židovské ghetto. Několik domů se dochovalo po přestavbách dodnes, stejně tak Kostelní ulice si ponechala starobylý ráz. V Kostelní ulici se také nachází bývalá synagoga. Byla vystavěna v letech 1801-1803 na místě původní dřevěné a později barokní stavby. Dnešní stavba pak byla ještě v roce 1867 novogoticky upravena a zvětšena do dnešní velikosti. Svému účelu sloužila až  do druhé světové války. Pak byla nakrátko opuštěna a v roce 1952 adaptována (odstraněna výzdoba, svatostánek, ženská galerie a modlitební sál zmenšen) jako mnoho synagog pro potřeby CČH, která ji užívá dodnes.

Zbytky bývalého skalního mlýna Štampach se nacházejí na červené turistické značce v údolí Pšovky asi 1,5 km severozápadním směrem od obce Střemy.Současný skalní mlýn měl svého středověkého předchůdce. Ve druhé polovině 16. století vlastnili obec Střemy a patrně tak i mlýn Štampachové. V pískovcové stěně na ostrohu jsou vytesány dvě vzájemně propojené místnosti s pozůstatky topeniště. Vlastní mlýnice byla přitesána ke skalní stěně. Mlýn byl opuštěn pravděpodobně po vzniku nového zděného barokního mlýna na opačné straně hráze rybníka nejpozději v 18. století.

Další z mnoha rozhleden ústeckého kraje a Krušných hor stojí na zalesněném vrcholu Strážiště (511 m) u Chomutova. Podobně jako většina okolních rozhleden je také vystavěna z kamene a je mohutná, aby vydržela místní drsné klima. Strážiště bylo vždy oblíbeným místem, proto si jej vybral městský Okrašlovací spolek pro stavbu dřevěného altánu, kterému se říkalo Gloriet. Od roku 1882 se mohli návštěvníci kromě občerstvení a odpočinku také pokochat výhledem z jeho osmiboké, 8 metrů vysoké, věže. Když pavilon po první světové válce dosloužil, rozhodli se radní postavit na vrchu nové objekty, podle plánů chomutovského architekta Kuglera. Plány byly velkolepé. Na Strážišti měl vyrůst horský hotel s restaurací a ubytováním a také s mohutnou kamennou rozhlednou. Dokončená stavba byla veřejnosti slavnostně předána 12. prosince 1931 a stala se velmi rychle oblíbeným výletním místem občanů Chomutova. Kamenná rozhledna byla vysoká 20 metrů a na vyhlídku, ze které se otevíraly nádherné panoramatické výhledy na České středohoří a Krušné hory, vedlo 73 schodů. Ti dříve narození si pamatují, že za socialismu se hotel jmenoval Partyzán. V 90. letech se sice vrátil ke svému původnímu jménu Strážiště, ale měnil často majitele. Nakonec jej město za 3 mil. Kč prodalo soukromému podnikateli panu Donátovi, který investoval do rekonstrukce a úprav další 3 mil. Kč. Výstup na rozhlednu nebyl možný, věž totiž začala sloužit jako ubytovací prostory pro hotelové hosty. Hotel však v listopadu 2004 vyhořel. Po této smutné události se snad začne blýskat na lepší časy. Po rekonstrukci má být rozhledna znovu zpřístupněna.