Historie hradu Hrad byl založen patrně v druhé polovině 13. století Vokem z Rotštejna. V roce 1318 byl hrad přepaden a vypálen. V roce 1415 hrad kupuje Ondřej Paldra z Vařin. Protože jeho majitelé byli věrni katolické straně, byl hrad v roce 1426 dobyt a vypálen husity. Pak byl již ponechán svému osudu, neboť majitelé dál již sídlili na tvrzi v Klokočí. V roce 1514 se uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl postaven na výrazném pískovcovém hřebeni tvořený ještě několika věžovitými skalními bloky. Prostory hradu byly vysekány do skály a kombinovány se zděnými konstrukcemi. Vlastní užitkové prostory se nacházely ve třetí a čtvrté úrovni hradu. Ve třetí úrovni lze dobře poznat hradní kuchyni, s níž sousedila studna. Jižní skalní blok obsahoval dřevěnou nástavbu. Dnes lze vystoupat jeden skalní blok (obsahující již zmíněnou kuchyni), nejhornější část je upravena na vyhlídku. Vstup je omezen na dobu sezony. Tipy na výlet Vystoupit můžete například na rozhlednu Dubecko a podívat se po okolí. Navštívit můžete i zámek Hrubá Skála nebo zámek Malá Skála. U Turnova najdete hrad Valdštejn, zámek Hrubý Rohozec nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Pozůstatky hradu Návarov se nacházejí nad soutokem Kamenice a Zlatého potoka nedaleko stejnojmenné vesnice v okrese Jablonec nad Nisou. Ze železniční zastávky Návarov je to pouhý kilometr po červené turistické značce. Historie hradu Archeologický výzkum klade počátky hradu do období přelomu 13. a 14. století, ovšem první zmínka o něm je až z roku 1365, kdy se po něm píše Adam Heřman z Heřmanic. V období vlády Václava IV. vlastnil hrad jeho milec Jan Čouch (Čúch) ze Zásady. Za husitských válek byl jeho pánem Čeněk z Návarova. Dalším majitelem hradu byl Jan Zajíc z Házmburka, stoupenec zelenohorské jednoty. V roce 1469 byl proto Janův hrad obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Následně se majitelé hradu často střídali, až se roku 1515 dostal do držení rodu Smiřických. Smiřičtí dokázali panství s hradem Návarov dovést k hospodářskému rozkvětu. Hrad sice nebyl sídlem panstva, ale přesto byl udržován v dobrém stavu jako obydlí vrchnostenského úředníka. V důsledku pobělohorských konfiskací skončila tato šťastná éra návarovského panství. Nakrátko se jeho majitelem stal Albrecht z Valdštejna a v roce 1627 se panství s hradem ujímá Gertruda de Lamotte. V roce 1643 oblehlo a dobylo hrad švédské vojsko. Poté, co Švédové odtáhli, dostal hrad poslední a smrtelnou ránu. Císař Ferdinand nakázal hrad zbořit, aby se ho napříště už nemohl zmocnit žádný z nepřátel. Stalo se tak roku 1644. Z kamenů hradu pak nechali Lamottové vystavět nedaleko stojící barokní zámek. Podoba hradu Hrad Návarov byl menším šlechtickým hradem bez věže. Původní rozsah hradu odpovídal pravděpodobně rozsahu dnešního hradního jádra. Vnější předhradí s hradbou zpevněnou baštami vybudovali majitelé hradu nejspíše po dobytí hradu roku 1469. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat trosky dvou paláců v jádře a do značné výšky dochované opevnění předhradí s dvěma baštami. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea v Železném Brodě, Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou nebo zříceninu hradu Nístějka. Ubytování najdete ve Vysokém nad Jizerou. M.K.

Socha není umístěna přímo na mostě, ale pod ním, na podstavci ve vodě, pod sousoším sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa. Je to rytíř Bruncvík, postava českých bájí a pověstí. Zde je vyobrazen s taseným zlaceným mečem v pravici, erbem se znakem Starého Města pražského po boku a se lvem u nohou. Pod podstavcem je 11 štítků se znameními neznámého původu. Snad by se mohlo jednat o značky mistrů, jež se podíleli na stavbě mostu. Byla vytesána podle fragmentu původní sochy z 15. století v kombinaci s vlastní představou sochaře Ludvíka Šimka, který ji zhotovil roku 1884. Originál byl zničen Švédy roku 1648. Původní socha měla představovat symbol městské pravomoci a ochrany města. Torzo a původní podstavec je uložen v lapidáriu Národního Města. Staročeská legenda o Bruncvíkovi vypráví, že se vydal do cizích zemí vydobýt si právo na vylepšený erb s vyobrazením lva místo dosavadní černé orlice. Lva na svých cestách opravdu potkal a podařilo se mu ho zachránit před drakem. Bruncvík vlastnil kouzelný meč, který podle pověsti sám srážel hlavy nepřátelům. Po návratu domů ho zakopal na Karlově mostě. Má ho vyzvednout sv. Václav v místě, kde jeho kůň kopytem rozkopne zem na mostě při cestě na pomoc české zemi. Meč zničí nepřátele a bude navždy klid v Čechách. Při opravě Karlova mostu po povodni z r. 1890 byl prý v mostovce skutečně objeven velký zrezivělý meč.

Během roku 2008 byla postavena na mírném návrší u obce Líský telekomunikační věž operátora T-mobile s vyhlídkovou plošinou. Věž má konstrukci jednoho tubusu kolem kterého se šroubovitě obtáčí schodiště (141 schodů) vedoucí na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m. Webové stránky operátora hovoří sice o celoročním otevření, skutečnost je však jiná. Rozhledna je otevřena od května do října o sobotách, nedělích a svátcích v odpoledních hodinách. V jinou dobu je potřeba návštěvu domluvit na telefonu 602183240.