Nejvýznamnější památku a dominantou historického centra je chrám sv. Ducha stojící na západní straně Velkého náměstí.Počátky stavby se datují do přelomu 13. a 14. století. Ještě ve výstavbě byl kostel poškozen požárem v roce 1339. Přesné dokončení stavby není známo, ale patrně se tak událo někdy mezi léty 1360-1378. Během 14. století tak vzniklo trojlodí s dvojicí věží, sakristie a původní jižní vstup tvořící královský vchod s předsíní (dnes se vstupuje do kostela novějším západním vchodem). V roce 1407 byl kostel poškozen požárem a při opravě byla vystavěna podélná kaple. Roku 1463 vystavěna kruchta a zasazeny nové okenní kružby. Následně kostel poškodily další požáry v letech 1484, 1509, 1533 a v letech 1639-1640 byl zpustošen Švédy. Roku 1664 byl povýšen na katedrální kostel. V letech 1783-1784 proběhly barokní úpravy, kterých se kostel zbavil při regotizaci a velké rekonstrukci v letech 1864-1874. Stavba gotického chrámu je cihel většinou glazovaných, kamenické detaily jsou provedeny z bílého poískovce. Chrám je dlouhý 56 m, široký 25 m a výška hlavní střední lodi činí 21 m. Trojlodní chrám má převýšenou střední loď a mimořádně dlouhý pětiboce ukončený presbytář. Po stranách presbytáře stojí téměř 40 m vysoké věže. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby, nad sakristií jsou to čtyři křížová pole, jejichž klenební přípory navazují na klenební sokly. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkádové pilíře. Velkou vzácností je gotický krov i když některé části byly v průběhu existence stavby vyměněny. Presbytář je osvětlen vysokými okny zdobenými vitrážemi. Na pravé straně se zachovala gotická sedile. Hodnotnou částí je kruchta se svorníkem klenby kde je vyobrazen nejstarší městský znak.Hlavní oltář je pískovcový novogotický z roku 1940. V jižní lodi se nachází pseudogotický oltář s malovaným triptychem (1494). Uprostřed je tvoří obraz sv. Rodiny a po stranách čtyři mariánské výjevy. V severní lodi stojí rovněž pseudogotický oltář (1881) s obrazem sv. Antonína Poustevníka od Petra Brandla (1730). Další výbavou kostela je schránka na nádobu s hostiemi tzv. pastoforium z konce 15. století, pískovcová kazatelna s reliéfy čtyř evangelistů od J.V.Myslbeka, cínová gotická křtitelnice (1406) přinesená sem husity z vyrabovaného podlažického kláštera. V kněžišti můžeme vidět nástěnné malby pocházející z roku 1898 a znázorňující Zvěstování, Nanebevstoupení, Klanění Tří králů a Zmrtvýchvstání. Na klenbě jsou pak vymalovány erby hradeckých biskupů a města (1940).

Obec Vlčnov je právem nazýván perlou Slovácka. Právě zde můžeme zažít ten pravý, nepředstíraný folklor. Barvité kroje, chutné víno, cimbálovku, lidovou architekturu a pohostinnost lidí. Zlatým hřebem je proslulá jízda králů se svou 200letou tradicí. Právě jeden z vlčnovských domů, konkrétně ten s číslem popisným 57, bude předmětem našeho zájmu. Stálou expozici rolnické domácnosti zde zřídilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Poté co dům muzeum v roce 1972 muzeum získalo, prošel rekonstrukcí a pro veřejnost byl zpřístupněn v roce 1986. Expozice dostala název Rolnický dům a hospodářství. V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na Moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Moravském Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti. Expozice nabízí k vidění úplný inventář vlčnovské jizby (hlavní místnost) včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně (vstupní část objektu), komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech (chlévy, kůlna, stodola) které tvoří součást stavení, jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství. Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf PhDr. Pavel Popelka, CSc., z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů. Komentovaná prohlídka lidové architektury u příležitosti tradiční Jízdy králů ve Vlčnově – každoročně 27. května. Rolnický dům spravuje muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.

Konají se zde bohoslužby a náboženská setkání Řeckokatolické liturgie. Bohoslužby se konají v neděli v  8.30 h (Ukrajinci), a od 10 h (staroslověnsky).

Socha sv. Jiří je významnou památkou gotického kovolitectví. V roce 1373 jí odlili Jiří a Martin z Kluže. Původně stála v jižní části nádvoří. Socha byla dvakrát poškozena a proto byla v roce 1562 přelita (kůn a drak) kovolijce T. Jarošem. Originál sochy je umístěn v Národní galerii.