Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.  

Autobusová zastávka Čakovice.

Národní muzeum tvoří pět odborných ústavů Přírodovědecké muzeum Historické muzeum Knihovna Národního muzea Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur - součást Národního muzea od roku 1932 České muzeum hudby - součást Národního muzea od roku 1984 Historická budova je v současné době uzavřena z důvodu rekontrukce Budoucnost Národního muzea Z vestibulu budovy budou moci návštěvníci sejít do nově vybudovaných prostor návštěvnického zázemí v suterénu budovy, tvořeného kapacitními šatnami a sociálním zázemím. V přízemí jim bude k dispozici v levém zastřešeném nádvoří, ve dvoraně určené pro setkávání, muzejní kavárna, muzejní obchod či dětský koutek. Zastřešené nádvoří po pravé straně budovy nabídne stálou expozici, kde budou zavěšeny velkorozměrové exponáty, případně vzácné sochy a monumenty ze sbírek muzea. V přízemí budou umístěny i krátkodobé výstavy v pěti výstavních sálech o celkové ploše více jak 1 000 m2 a obnovené přednáškové sály.Pantheon v prvním patře bude, tak jako před rekonstrukcí, i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění. Ve zbývajících výstavních sálech naleznou návštěvníci první část nové stálé expozice. Ve druhém patře ve sloupovém sále pak interaktivní centrum pro studenty a mládež. Na závěr prohlídky bude možno vystoupat do kopule, odkud zájemci uvidí panorama historického centra města Prahy a Pražského hradu. Nové výtahy do druhého suterénu zavedou návštěvníky k reprezentativní spojovací chodbě doplněné o multimediální efekty, která jim umožní průchod do sousední nové budovy Národního muzea. Zde bude pokračovat stálá expozice, budou se zde konat, výstavy, koncerty a další kulturní akce. Historie muzea Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. U jeho zrodu, podobně jako jinde v Evropě, stála osvícená skupina šlechticů.  Ta v čele s hrabětem Kašparem Mariou Sternbergem (1761-1838), světově proslulým vědcem v oboru paleontologie, 15. dubna 1818 podepsala provolání o založení muzea a svou podporou dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlasteneckého muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal právě hrabě Sternberg. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu. V průběhu let se vystřídalo několik názvů muzea a také jeho sídlo. Muzeum bylo tedy založeno pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Než se v roce 1891 stala sídlem muzea nově postavená budova na Václavském náměstí, byly sbírky uloženy nejprve ve Šternberském paláci na Hradčanech a od roku 1846 v Nostickém paláci v ulici Na příkopě. Další etapa muzejních dějin je spojena s historikem Františkem Palackým (1798-1876). Ten se svou pracovitostí zasloužil o přerod muzea z instituce převážně aristokratické a vědecké k instituci, která se stala součástí národního obrození. Dalším záslužným činem Františka Palackého bylo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého časopisu Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Po Sternbergově a Palackého éře přišla 2. polovina 19. století a s ní vedle profesionalizace muzejní činnosti také velké rozrůstání exponátů. Součástí muzejních sbírek se staly významné české soukromé sbírky. Namátkou lze připomenout sbírky Kašpara Sternberga, ve kterých byla i slavná sbírka českých nerostů J.T. Lindackera, Sternbergův herbář i jeho bohaté kolekce paleontologické a geologické, čítající 145 000 předmětů. Do Národního muzea se dostala mineralogická sbírka Františka Xavera Maxmiliána Zippeho, který je pokládán za zakladatele české mineralogie. Kustodem sbírky botanické byl Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Velmi úzký vztah k muzeu měl Jan Evangelista Purkyně i slavný francouzský badatel, usedlý v Praze, Joachim Barrande, jehož sbírky položily základy světové slávy paleontologického oddělení Národního muzea. Do muzejních sbírek přešel odkaz českého botanika a cestovatele Tadeáše Haenkea. Nová etapa Národního muzea se začala psát po přestěhování do budovy v horní části Václavského náměstí. Novorenesanční stavba od architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem Panteonu a výzdobou od umělců generace Národního divadla se stala nejen dominantou celého Václavského náměstí, ale i symbolem českého muzejnictví. V roce 2006 získalo Národní muzeum vedlejší budovu bývalého Federálního shromáždění, ve kterém působilo Rádio Svobodná Evropa. Po přestěhování části sbírek a managementu bude v roce 2010 započato s celkovou rekonstrukcí hlavní budovy. Knihovna Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou. Pražské objekty a expozice Národního muzea Národní muzeum (hlavní budova) - Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska, Sbírky mineralogické, Sbírky Paleontologické, Sbírky Zoologické, Antropologie - Lidské kosti vypovídají, Sbírky Osteologické Nová budova Národního muzea Lapidárium Národního muzea - Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století Musaion – národopisná expozice Národní památník na Vítkově - Křižovatky české a československé státnosti Památník F. Palackého a F. L. Riegra - Původní interiér bytu rodin Palackého a Riegra Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur – Amerika, Kultury Austrálie a Oceánie, Nias – ostrov předků a mýtů České muzeum hudby – Člověk – nástroj - hudba Muzeum B. Smetany - Bedřich Smetana (1824-1884) Muzeum A. Dvořáka - Antonín Dvořák (1841-1904) Památník J. Ježka – Modrý pokoj Mimopražské objekty a expozice Národního muzea Muzeum knihy – Žďár n. Sázavou - Dějiny knihy a knihtisku od počátků do současnosti Muzeum české loutky a cirkusu – Prachatice - Expozice české loutky a cirkusu Zámek Vrchotovy Janovice - Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice, České zvonařství, Společnost v Čechách 19. století Památník B. Smetany – Jabkenice Památník A. Dvořáka – Nelahozeves – Skladatelův rodný dům Památník J. Suka – Křečovice - Život a dílo Josefa Suka (1874-1935) Expozice Národního muzea na státním zámku Litomyšl - KLAVÍR? KLAVÍR! KLAVÍR! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí

Kaple sv. Rocha v Radišově, okres Svitavy.