Kino Světozor znovu otevřelo své dva nové sály v květnu 2004. Poprvé zde byl promítán film již v roce 1918, po té se kino změnilo v kabaret. Jako kino začalo opět fungovat v roce 1957. Velký sál často nabízí premiéry českých i světových artových snímků. Malý sál je určen zejména k projekcím dokumentárních, experimentálních a animovaných filmů, k prezentaci dalších menšinových žánrů a projekci českých filmů s anglickými titulky. Součástí kina je i bar a kavárna. V únoru se zde každoročně koná filmový festival představující španělskou kinematografii - La Película.

Pohoří Krkonoše leží v Královehradeckém kraji, na severu Čech. Mezi pohořími České republiky jim patří několik prvenství. Jsou nejnavštěvovanější, nejvyšší, nejstarší, nejznámější a podle mnohých i nejkrásnější. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš Sněžka má 1602 metrů nad mořem. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Pohoří Krkonoš se rozkládá i na jihu polské části Slezska. Přesto, že Krkonoše mají středohorský ráz a jejich vrcholy jsou většinou zaoblené, nechybí jim ani skalní útvary či srázy stejně ostré a hluboké jako v Alpách. Přírodní drsné klima horských hřebenů připomíná tundru Skandinávie. Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park – KRNAP, vyhlášení roku 1963. Krkonoše jsou doslova rájem pro sportovce. Kromě téměř tisíce kilometrů značených turistických tras jsou v Krkonoších vyznačené i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových, v  podhůří, s nádhernými výhledy na panorama hor, pro náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cykloturistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě nebo se skalními městy v Adršpachu či Orlickými horami na východě. Daleko odsud není ani do Českého ráje.  Krkonoše jsou rájem všech vyznavačů „bílých sportů“ a sjezdaři, běžkaři, bobaři či snowdoardisté si tu přijdou na své. Četné horské boudy umožňují snadné putování z místa na místo. Nejvyhledávanějšími turistickými lyžařskými centry jsou Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou a Jánské Lázně, které kromě lyžařských možností nabízí i termální léčivý pramen, objevený zde již v 11. století. Střediskem Východních Krkonoš je město Trutnov. Dominantou pohoří je jejich nejvyšší hora Sněžka, která je současně i nejvyšší horou České republiky.. Skalnatým vrcholem vede státní hranice s Polskem, na vrchol vede z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu sedačková lanovka, v 17. století byla na vrcholu vystavěna kaple sv. Vavřince. Další vrcholy Krkonoš jsou Černá hora, Medvědín, Studniční nebo Liščí hora.

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji Strakonic, při zelené značce směřující ze Strakonic do Kraselova (asi 2 km z náměstí). V místě kdy značka vede po batonové cestě kolem armádního areálu je potřeba odbočit vpravo na cestu vedoucí k malé skupině domků. Hřbitov byl založen roku 1696, pohřbívání byl ukočeno za druhé světové války, kdy byly židé ze Strakonic deportováni. Poslední pohřeb se zde konal v 60. letech 20. století. V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov opraven, dnes má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha hřbitova o velikosti 2.685 m2 je z větší části zaplněna cca 250 dochovanými náhrobky pocházející od první poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1736.

Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.