Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho. Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného  také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa. Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.

Přírodní památka Vysoký kámen se nachází při obci Kostelní ze které sem vede turistická značka, přibližně 5 km severně od obce Luby. Na vrchu se tyčí impozantní izolované skalní věže, tvořené tvrdými křemenci. Vznikly vypreparováním z okolních měkčích fylitických břidlic, které se zde těžily až do roku 1906. Prvním skalním útvarem je od západu Vyhlídková skála (773,6 m.n.m.), dále pokračuje skalní hřeben rozložitými útvary hradeb, na jejichž konci stojí věž Zobák a hřeben uzavírá mohutná skalní věž – Větrná skála. Vynikající poloha skal byla využita pro stavbu vyhlídkové plošinky, ze které se nabízí téměř kruhový rozhled na část Krušných hor, zalesněný masiv Slavkovského lesa, Chebskou pánev ad. Lokalita je také poměrně významným nalezištěm mechorostů a lišejníků. Skály také dřívě poskytovaly příhodné podmínky pro hnízdění výra velkého a doložen je i výskyt tetřívka obecného.

Renesanční letohrádek Kratochvíle leží asi 3 km severozápadně od obce Netolice, okres Prachatice, Jihočeský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o tvrzi a dvoře Leptáči, předchůdkyni dnešní Kratochvíle, pochází z roku 1401. V druhé polovině 16. stol. obdržel Leptáč za věrné služby rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan, ten ji dal přestavět a doplnil o lovecké výjevy. Nová podoba stavby se zalíbila Vilémovi z Rožmberka, který ji vyměnil za městečko Sedlčany. Vilém nechal tvrz rozšířit a v její blízkosti zřídil velkou oboru na králíky. Přestavbu Leptáče provedl stavitel Baltazar Maggi z Arogna. Současně však připravoval výstavbu nového velkolepého letohrádku s prvky renesančního manýrismu. V květnu 1583 se začalo s přípravami nové vily, v rohu ohradní zdi byl založen kostelík zasvěcený Panně Marii, později byl dokončen i vodní příkop a současně se pracovalo na výzdobě vily. Malířskou výzdobou byl pověřen Georg Widman z Braunschweigu, který pracoval také na výzdobě zámku v Telči. Jeho vlastním výtvarným přínosem je krajinářské pozadí loveckých výjevů. Na zámku působil také štukatér Antonio Melana, který si pro výzdobu vybral výjevy z římských dějin. Autor však sám římskou historii neznal, výjevy tedy libovolně pomíchal, kompozice je však zvládnuta mistrovsky. Po smrti Viléma z Rožmberka zdědil českokrumlovské panství, tedy i Kratochvíli, Petr Vok. Za jeho vlády byly v oboře chováni hřebci, ale také velbloudi. Stavební práce na Kratochvíli pokračovaly do konce 16. stol. Pro obrovské zadlužení prodal Petr Vok panství císaři Rudolf II. Po Bílé Hoře obdržel českokrumlovské panství spolu s Kratochvílí štýrský šlechtic Jan Oldřich z Eggenbergu. Od roku 1719 jej vlastní rod Schwarzenbergů. Za knížete Josefa Adama v letech 1762 - 1764 byla snesena původní renesanční střecha a vybudována dnešní dvojitá barokní mansardová. Při přestavbě byly též vybourány podkrovní pokojíky. V průběhu 19. stol. byly ve vile zřízeny úřednické byty. Roku 1845 zřídil Jan Adolf II. v přízemí zámku ústav pro sirotky schwarzenberských úředníků. V roce 1981 byla na Kratochvíli zřízena expozice Krátkého filmu Praha. Expozice ve vile je zaměřena na animovaný krátkometrážní film pro děti, která názorně seznamuje návštěvníky s technologickými principy výroby kresleného, ploškového a loutkového filmu a s jeho autory.  Dispozice zámku Kratochvíle je patrová obdélná budova s mansardovou barokní střechou. V přízemí budovy je ústřední vstupní síň s valenou klenbou, na stropě můžeme shlédnout malby s loveckými a mytologickými scénami a renesančním krbem. V dalších sálech je také bohatá štuková výzdoba. Obdiv návštěvníků si zaslouží také manýristická renesanční zahrada se záhony bylin a zemědělských plodin, komponovanými do geometrických obrazců. Celkový dojem podtrhuje vodní příkop, obklopující vilu se zahradním parterem. Zahrada byla oddělena od stávajícího příkopu ohradní zdí vyzdobenou alegorickými malbami. Přes mělký příkop vede kamenný most z konce 18. stol. Na vnějším obvodu stojí kostelík Narození Panny Marie z let 1585 - 1589 a hospodářské budovy s renesančními komíny. Před vchodem směrem k parkovišti se nachází udržovaný park. V Netolicích můžete ještě navštívit archeopark nebo Muzeum JUDr. Otakara Kudrny. V okolí si můžete udělat výlet na zříceninu hradu Poděhusy u Malovic nebo na zámek Lomec. Ubytování najdete v Netolicích.

Zachovalé budovy dominikánského kláštera, později piaristické školy v Českých Budějovicích, je možno nalézt na Piaristickém náměstí. V současnosti jsou prostory využívány Základní uměleckou školou a tudíž jsou přístupné pouze příležitostně. Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb. Klášterní kostel byl dokončen na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu. V roce 1381 postihl klášter požár a i v průběhu 15. a 16. století se mu požáry nevyhnuly (1463, 1521, 1560). Počet řeholníků pak ovlivňovaly morové rány, např. v letech 1525-1548 tu žil převor sám a po jeho smrti konvent na čas zanikl. Klášterní budovy poté využívalo město. V roce 1560 byla započata oprava klášterního kostela, která byla roku 1574 zakončena jeho vysvěcením. Dominikáni se do konventu vrátili až roku 1587. V polovině 17. století přišla další přestavba kostela, tentokrát byl upraven barokně. V roce 1723 vyhořely konventní budovy a byly poté radikálně přestavěny. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy získali piaristé, kteří zde zřídili kolej. V roce 1885 piaristy nahradili redemptoristé, kteří zde s malou přestávkou zůstali až do roku 1950. Redemptoristé se také zasloužili o novogotickou úpravu kláštera. Posléze zde sídlila Lidová škola umění, Finanční úřad a Akademie Komenského. Kostel je bazilikálním trojlodím s nevystupující příčnou lodí, táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu. Po severní straně příčné lodi je barokní předsíň, po severní straně pak barokní kaple. Západní průčelí kostela bylo součástí městských hradeb. K jižní straně kostela přiléhá klášter s ambitem. Z druhé strany kostela přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. M.K.