Židovský hřbitov se nachází zhruba 2,5 km severovýchodním směrem od Třeboně, cca 50 m od hlavní silnici vedoucí na Jindřichův Hradec. Hřbitov byl založen v letech 1897-1900, se založením hřbitova byl postaven i hrobnický domek, který je dnes využíván k rekreačním účelům. Na ploše 2.180 m2 je dochováno několik desítek náhrobků z celého období využívání hřbitova. Ohradní zeď je opravená, hřbitov je udržovaný a je uzamčen.

Blatenský vrch (1043 m) leží v Krušných horách asi 2 kilometry severovýchodně od Horní Blatné. Rozhledna na něm stojící je nejmladší a nejvýše položenou z trojice krušnohorských rozhleden Karlovarského kraje. Krásná rozhledna s armádní stopou O její vznik se zasloužil německý Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné. Ten měl v úmyslu z Horní Blatné vytvořit centrum turistiky a sportování. Jedním z kroků měla být výstavba hotelu s vyhlídkovou věží na Blatenském vrchu. Požádali proto chebského architekta Karla Matusche o vypracování projektu jehož realizace si vyžádala 30 tis. Kč. Hotel i s rozhlednou byl slavnostně otevřen na jaře roku 1913. Při této příležitosti byla rozhledna slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. Hotel nabízel prostorný taneční sál a terasu na opalování. Celý areál byl hojně navštěvovaný až do konce 40. let, kdy zde československá armáda vybudovala vzdušnou hlídku. V poválečném období připadl objekt pohraničníkům, kteří hotel tak zdevastovali, že musel být zbourán. Zůstala pouze osamocená rozhledna, která je dnes ve správě spolku na ochranu přírody. Rozhledna je 21 metrů vysoká, vystavěná z kamene a obložená dřevem. Na dvě vyhlídky vede celkem 94 schodů. Po jejich zdolání se naskýtá pěkný kruhový výhled na Krušné a Doupovské hory či na Karlovy Vary. Nejlépe se k rozhledně dostanete z obce Horní Blatná, odkud vede na vrchol naučná stezka Vlčí jáma.   Výhled   sever: německé vrcholy Krušných hor v čele s Ochsenkopfem východ: Klínovec a Božídarský Špičák jih:  Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch západ: Zaječí hora Popis cesty   Autem - přímo na vrchol se dá zajet automobilem. 1 km dlouhá odbočka k rozhledně vede od silnice vedoucí z Božího Daru do Horní Blatné a je umístěna asi 1,5 km před Horní Blatnou vpravo. Vlakem - přes Horní Blatnou vede také železnice do pohraniční stanice Potůčky. Od nádraží je to k rozhledně asi 2 km po červené TZT.    

Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky. 

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě disponuje rozsáhlými historickými i přírodovědnými expozicemi. Prostory muzea jsou situovány do prostor bývalého augustiniánského kláštera. Galerie v jídelně, od roku 2002 nově otevřená součást historického areálu, návštěvníkům pravidelně představuje známé i méně známé tváře českých i zahraničních výtvarných umělců.Součástí muzea je také unikátní klášterní zahrada, původně koncipovaná ve stylu francouzské renesance, v níž se návštěvníci mohou těšit z květin, okrasných keřů a bylinné zahrádky. Má rozlohu 5956 m2, a je volně přístupná. Stálá expozice Příroda Českolipska - geologická minulost Českolipska, jeho fauna a flóra, včetně chráněných území. Dějiny Českolipska - společenská a hospodářská minulost okresu Česká Lípa od archeologických nálezů po 20. léta 19. století. Zvířata celého světa - původ, ekologie a etologie živočišných druhů všech zoogeografických oblastí. Nejvýznamnějším exponátem je spodní čelist velryby grónské a řada dalších exponátů velkých druhů plazů, ptáků a savců. Geologie a mineralogie - ukázky nerostů z nejrůznějších koutů naší země. Kovářství - významná díla kovářských mistrů našich předků. Svět hmyzu - rozsáhlé entomologické sbírky brouků, motýlů a dalších skupin hmyzu. Loreta - restaurovaný soubor figurálních plastik z Loretánské kaple augustiniánského kláštera. Pod Vlastivědné muzeum v České Lípě patří: Památník Karla Hynka Máchy v Doksech Vísecká rychta v Kravařích