Typizovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou mobilního operátora T-Mobile stojí poblíž Záboří na Blatensku v okrese Strakonice. Věž se nachází na mírném návrší zvaném Volyně (587 m) mezi Zábořím a Čečelovicemi, a protože se nedaleko nachází les Pětnice, získala rozhledna právě toto jméno. 35 metrů vysoká rozhledna, s plošinou ve výšce 25 metrů, byla postavena v roce 2002. Jedná se o stejný typ věže, kterou nalezneme na Mackově Hoře u Nového Strašecí, nebo Lhotce u Hradčovic. Nabízí výhled na Záboří, Blatnou, JE Temelín a na Šumavu.

Masné krámy, kde se prodávalo maso a chléb se původně nacházely uprostřed centrálního náměstí. Jejich umístění se však nezamlouvalo Karlu IV. a tak byly přesunuty do nově stavby v roce 1364 zde na rohu Krajinské a Hroznové. V roce 1554 dostala nevzhledná stavba renesanční podobu a roku 1830 empírový vstupní štít. Původně se do masných krámů vstupovalo středem a uvnitř pak byla stavba členěna na 14 oddílů. Každý z nich pak měl ještě vlastní vchod kvůli zásobování. Po zrušení jatek byly zrušeny i masné krámy a stavba se na nějaký čas stala i výdejnou jídla pro chudinu. Zchátralé stavbě hrozila i demolice, nakonec však v roce 1953 byla adaptována na proslulou restauraci.

Na nejvyšším položeném místě středověkého města byla založena stavba kostela Narození Panny Marie ve 40-60. letech 13. století. Tehdy byla vystavěna trojlodní bazilika s polygonálně ukončeným presbytářem a v průčelí se dvojicí věží. K jižnému boku presbytáře byla ještě přistavěna Mariánská kaple. Původně se vcházelo do kostela severním portálem, ve druhé polovině 14. století byl vybudován současný západní vstup. Na konci 15. století byla jedna z věží přeměněna na dnešní věž se zvonicí, tvořící dominantu města. Nad zvoničním patrem byl zřízen ochoz s kružbovou balustrádou a později i byt hlásného. V roce 1555 věž vyhořela po úderu blesku, dnešní barokní báň pochází z roku 1804. Věž vysoká 74 m je dnes přístupná s průvodcem. Ve zvonici se nachází 4 zvony z nich největší sv. Václav váží na 1300 kg. V první polovině 40. let 18. století byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Západní průčelí zdobí bohatá kamenná reliéfní výzdoba z první čtvrtiny 16. století. Všechny prostory až na kapli sv. Jana Nepomuckého jsou sklenuty křížovými klenbami se žebry, závěr presbytáře pak paprsčitou. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkády na mohutných čtyřbokých pilířích. V presbytáři a sakristii jsou klenební konzole a svorníky plasticky zdobené. Kaple sv. Jana Nepomuckého je uvnitř oválná, sklenutá kopulí s barokní freskou z roku 1743 (veduta města Písku). Zařízení je pseudogotické navržené J. Mockerem při regotizační úpravě kostela, doplňují barokní obrazy. Oltář Panny Marie obsahuje cenný gotický deskový obraz Madony ze 14. století. V jižní lodi se nachází náhrobník z roku 1300.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.