Cinema City Galaxie patří mezi moderní multiplexy. Nabzí devět klimatizovaných sálů (1728 sedadel). Parkování je zajištěno ve třech patrech garáží, návštěvníci kina mají 4 hodiny parkování zdarma, bezbariérový přístup je v celé budově.

Chrudimský hrad, dnes již zaniklý, stával na místě a v blízkém okolí arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v jihovýchodní části centra města. Část areálu (nezastavěná), je volně přístupná. Historie hradu Hrad byl spolu s městem založen před rokem 1276 českým králem Přemyslem Otakarem II. na místě bývalého hradiště. Písemné prameny nám přináší svědectví o pobytech českých králů na hradě až do roku 1335. Nedlouho poté byl z větší části stržen, neboť již roku 1349 na jeho místě stál farní kostel Panny Marie. Jeden z jeho posledních pozůstatků, tzv. Žižkova věž, stál až do roku 1846. Dispozice hradu Hradní dispozice byla zcela jistě dvojdílná, ovšem o samotné podobě hradu toho moc nevíme. Vnitřní hrad, jenž byl součástí města, byl od ostatní zástavby oddělen příkopem a hradbou. Východní hradba lichoběžníkovitého půdorysu vnitřního hradu tvořila součást hradeb. V jeho čtyřech rozích předpokládáme čtverhranné věže (z nichž doloženou máme pouze již zmíněnou Žižkovu). Vnitřní zástavba nám, kromě kaple, jejíž zdivo je obsaženo v lodi kostela, není známa. Na východní straně, ven z města, pak bývalo obdélné předhradí, obsahující v rozích malou čtverhrannou věž a další objekt, dodnes částečně zachovaný v domě čp. 57. Obecně se tento typ hradu nazývá středoevropským kastelem a je typický pro královské hrady založené ve městech. Tipy na výlet V Chrudimi dále najdeme Kotěrovu vilu, kostel sv. Katěřiny, kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa, městské opevnění. V nedalekých Slatiňanech najdeme renesanční zámek a přímo v jeho prostorách se nachází Hippologické muzeum. Po okolí se můžeme rozhlédnout z rozhledny Hůra u Slatiňan. O něco dále najdeme zámek Heřmanův Městec. Ubytovat se můžete v Chrudimi.  M.K.

Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy v měřítku 1:4320.

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.