Raně barokní zámek v Radíči je jednopatrová budova pocházející z konce 17. století s bohatou vnitřní štukovou výzdobou. Zámecké výklenky byly původně opatřeny sochami světců sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého od významného sochaře Jana Brokoffa z roku 1713. Později byly přeneseny na kamenný most přes Mastník, později umístěny u blízké kaple. Zámek rytířů a princezen – zámek Radíč … barokní zámek s atmosférou pohody romantického venkova … ideální místo pro svatby a rodinné výlety s dětmi.   Slavnostní otevření nově opraveného jižního křídla zámku s interiéry zdobenými nástropními malbami z období raného baroka a zařízeny ve stylu francouzských zámeckých usedlostí proběhlo v roce 2012. Zámek je otevřen pravidelně v návštěvnickém provozu  čtvrtek – neděle, o prázdninách pak celý týden mimo pondělí.  Pro své dospělé i dětské návštěvníky připravil tým průvodců ze sedlčanského divadelního spolku Našlose zážitkové prohlídky zámku – ZÁŽITKOVÉ PROHLÍDKY VŠEMI SMYSLY aneb ochutnejte na vlastní kůži, jak vypadá, zní a voní zámek Radíč. Jsou připravena 2 zábavná témata prohlídek: pro rodiny s malými dětmi vždy oblíbené téma Hledání čarovného pokladu s rytířem, pro  starší objevitele pak téma Tajemné šifry a symboly v barokních malbách s barokním malířem. Návštěvník se stává součástí příběhu zámku, v interiérech nejsou žádné bariéry, naopak - průvodci v dobových kostýmech motivují velké i malé návštěvníky zámku, aby při prohlídkách zapojili všechny smysly – zrak, sluch, hmat, čich a dokonce i chuť.  Prohlídka je především zábavou, ale návštěvníci se také dozví na základě podprahového a smyslového vnímání základní informace o historii zámku, jeho architektuře a raně barokních malbách. Milovníci interiérového designu jistě nadchne propojení baroka s ležérním stylem jakoby lehkým vánkem přiváté z jižní Francie. Pohoda romantického venkova nekončí samotnou prohlídkou interiérů jižního křídla zámku. Pro radost dětských očí je připravena Dětská zbrojnice z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan, kde se kluci mohou alespoň na chvíli proměnit v opravdové rytíře v brnění s meči, štíty, halapartnami apod.– vše právě na míru pro malé rytíře. Část kolekce je připravena i k prodeji, pokud se nějaký malý rytíř už nebude chtít odloučit od vybraného meče, či helmice.  Nezapomínáme ani na holčičky – je pro ně připraven Budoár pro princeznu, kde se mohou třeba i s maminkou proměnit díky šatům inspirovaným rokokem, parukám, krinolínám, korunkám a jiným veledůležitým doplňkům v opravdové princezny. Zámecké zahrady jsou upraveny jak pro odpočinek dospělých, tak radovánky děti v duchu romantického tématu „zámek rytířů a princezen“. Pro malé rytíře je připravena i půjčovna dětské zbroje a kolbiště pro rytířské turnaje, kde si mohou ověřit své rytířské dovednosti. Pro princezny je  připraven pak osedlaný poník na procházky po zahradě.  Dospělým odpočinek zpříjemníme piknikem s první a jedinou bio Kávou3Vůní od Biopekárny Zemanka, moravskými frgály či delikatesními čokoládovými lanýži Lucie Glaister. Budou-li se chtít návštěvníci ponořit  hlouběji do svých smyslů, mohou ochutnat i zámecký Nápoj lásky inspirovaný jednou z milostných barokních maleb z interiérů zámku.  Pro milou vzpomínku mohou navštívit na závěr zámecký Boutique ve staré francouzské almaře, který prezentuje hand-made výrobky probouzející smysly značky Chateau Radíč Collection, jež ocení všechny staromilsky laděné duše milující něžný design romantického venkova v kombinaci s kvalitou.   Přijďte ochutnat na vlastní kůži, jak vypadá, zní a voní zámek Radíč…   Shrnutí: Zámek rytířů a princezen – zámek Radíč …barokní zámek s atmosférou pohody romantického venkova Ideální místo pro svatby  a rodinné výlety s dětmi Zážitkové prohlídky zámku prohlídky všemi smysly aneb ochutnejte na vlastní kůži jak vypadá, zní a  voní zámek Radíč. První prohlídky zámku bez bariér, kde se i dětský návštěvník nejen dívá, ale i dotýká exponátů, ochutnává, čichá, naslouchá… Témata prohlídek: 1) Hledání čarovného pokladu s rytířem –  prohlídka na míru pro rodiny s dětmi, 2) Tajemné symboly a šifry v barokních malbách s barokním malířem – prohlídka pro dospělé Interiéry ve francouzském stylu zdobené zrestaurovanými barokními freskami Dětská zbrojnice pro malé rytíře z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan Budoár pro princeznu, kde se malé holčičky promění v princezny s šatičkami inspirovanými rokokem  Zámecké zahrady pro odpočinek dospělých i radovánky dětí s rodinným piknikem na dekách První kavárna s bio Kávou3Vůní od Biopekárny Zemanka, s  moravskými frgály, delikatesními čokoládovými lanýži Lucie Glaister a Nápojem lásky Chateau Radíč Boutigue ve francouzské almaře s hand-made výrobky probouzející smysly Více na www.zamekradic.cz   Historie zámku První doložená zmínka o Radíči pochází z roku 1376, kdy na místní rytířské tvrzi sídlil rod Valovských z Úsuší. Za vlády Karla Leopolda Henegka radíčská tvrz vyhořela. Henegk pak vystavěl blíže spáleného sídla nový zámek a v roce 1682 založil mariánskou kapli.  Majitelé zdejšího panství se v průběhu staletí rychle střídali. Na základě pozemkové reformy byla pak v letech 1923 - 1926 většina radíčského velkostatku rozparcelována mezi rolníky. Na zbytkovém statku se do roku 1945 vystřídalo ještě několik majitelů, např. prezident čsl. banky v Praze JUDr. Oberthor. Zámek i velkostatek byl v roce 1944 obsazen velením SS. Po roce 1945 se panství dostalo pod národní správu, v roce 1947 bylo opět rozparcelováno a zbytek přešel v roce 1950 pod státní statky. Dispozice zámku Zámek v Radíči je čtyřkřídlá patrová stavba kolem nádvoří. Vyšší východní křídlo je obdélné, členěné lizénovými rámci a vysokou římsou. Tři ostatní křídla jsou nižší s jednoduššími fasádami. Hlavní portál je raně barokní, na západním průčelí vidíme zahradní portikus, na hřebeni střechy východního křídla se vypíná vížka. Proti východnímu průčelí zámku stojí raně barokní, původně loretánská, zámecká kaple. V sálech 1. patra se nachází štuková výzdoba a nástěnné malby z konce 17. století. V empírovém pokoji pobýval po nuceném odchodu z pražské univerzity italský učenec, doktor filosofie a kněz-reformátor Bernard Bolzano (1781-1848). V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Kozí hřbet, zříceninu hradu Ostromeč nebo vystoupit na rozhlednu Drahoušek u Osečan. Ubytování naleznete na Nové Živohošti nebo v Sedlčanech

Zajímavý barokní zámek ve Smilkově je místní dominantou. V polovině 14. století tu stála tvrz, podle níž se psali zdejší vladykové ze Smilkova. Jeden z majitelů, Václav ze Smilkova, také podepsal stížný list v roce 1415 proti upálení Mistra Jana Husa. Na zdejší smilkovské tvrzi se vystřídala řada majitelů. Historie zámku Koncem 17. století za Talmberků byla tvrz přestavěna v dvoukřídlý barokní zámek. Roku 1724 jej získal František Karel Pacellius u Aldersheimu. Za něho byla zbořena zvonice kostela, která stávala v Arneštovicích u školy, a dal vystavět věž v průčelí kostela. Zařídil při kostele fundační kaplanství a právě jemu patří znak v zámecké chodbě na stropě. Smilkov i Petrovice zdědil jeho příbuzný Jan Jindřich Bissingen, který zvelebil zdejší panství. Přikoupil roku 1750 Heřmaničky a Dědkov, založil v Arnoštovicích špitál a také zajistil příjem faráře. Zámek byl několikrát přestavěn. Koncem 18. století vznikla kolem sídla hodnotná barokní zahrada. Roku 1873 koupil celý statek "Chabrus" (společnost z Prahy) a od Chabrusu ji převzal roku 1874 JUDr. Mořic Likawetz, advokát v Praze. V roce 1930 koupil zdejší panství pražský továrník F. Kořán. Po roce 1945 zámek sloužil jako domov důchodců, po roce 1989 se stal předmětem dosud neukončených restitučních sporů, kdy chátrá budova i zámecký park a objekt není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Zámek ve Smilkově je patrová dvoukřídlá budova s půdorysem písmene L a s představeným dvouramenným schodištěm u dvorního průčelí východního křídla. Před zámkem stojí regotizovaná kaple sv. Anny. Zámek obklopuje rozlehlý park, terasovitě upravený jako italská zahrada, který se táhne až k rybníku. V parku je pozoruhodný barokní teatron z roku 1750 zdobený alegorickými sousošími od L. Wildmana a Tomáše Hatláka. Teatron představoval unikátní terasovou zahradní kompozici divadelního charakteru. Nedaleko odsud si můžete prohlédnout zbytky tvrze Martinice, přejít přes kamenný most přes Mastník u Martinic nebo Ubytování najdete v nedalekých Voticích, kde je k vidění také židovský hřbitov.

Na obcí Těšánky byla v březnu 2012 otevřena malá dřevěná rozhledna s krytou horní plošinou. Stavba je 15 m vysoká a na vrcholovou plošinu 47 schodů. Rozhledna byla postavena místní skupinou Hříběcí hory o.s. Rozhled je převážně do okolí a pak na blízké Chřibské vrcholy. Přístup je volný.

Hladová zeď, které se také říkávalo Zubatá nebo Chlebová, je hradba na pražském Petříně, kterou budoval v letech 1360 - 1362 český král Karel IV. Dle lidové tradice se považuje za důvod jejího vybudování skutečnost, aby na její stavbě našla obživu část nezaměstnané městské chudiny, která v té době byla postihnuta velkým hladomorem. To že hladoví a nezaměstnaní na její stavbě pracovali je jistě pravda, ale hlavní důvod její stavby byl mnohem prozaičtější. Šlo o strategické zlepšení obrany schopnosti Prahy proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a osmi předsunutými věžemi, tzv. bastiony. Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. V roce 1624 byla zeď opravena, a v polovině 18. století z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Poté přišly na řadu různé stavební úpravy, probourávání průchodů a jejich opětovné zazdívání. Jeden z bastionů je dnes základem hlavní kopule Štefánkovy hvězdárny.