Historie hradu Hrad vznikl před rokem 1316 a za jeho zakladatele se považuje Půta z Turgova. V roce 1382 je v držení bratrů Václava a Jana Krušinových z Lichtemburka. Ti ho prodávají Heřmanovi z Choustníka, jehož rod zde sídlil až do roku 1410. Poté se zde střídají různí majitelé. V roce 1645 byl hrad poničen Švédy. Výrazně je opraven až po roce 1664 hrabětem Šporkem. V roce 1705 byl upraven na klášter celestýnek, které ho opuštějí v roce 1739. Poté začíná hrad rychle pustnout, je rozebírán na stavební materiál a mění se ve zříceninu. Podoba hradu Přesná podoba hradu není dnes známa. Hrad se skládal ze tří částí. První částí bylo dlouhé a úzké předhradí, druhé předhradí, nacházející se za šíjovým příkopem, plnilo obrannou funkci. Za dalším příkopem se nacházelo první předhradí čtverhranného půdorysu. Za dalším příkopem se nacházelo vlastní jádro hradu protáhlého čtyřúhelného půdorysu. V severovýchodním nároží stál okrouhlý bergfrit. Na nejchráněnější straně se nacházel palác a ve zbylém prostoru další zástavba. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se zachoval valeně sklenutý sklep hradního paláce a další drobné zbytky hradu. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit Hospital Kuks se známou sochařskou výzdobou od Matyáše Bernarda Brauna. Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. Ve Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu. Ve městě najdete také Galerii Zdeňka Buriana. Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.

U Plzně stojí rozhledny dvě. Na vrcholu Krkavec (504 m) stojí ta starší z nich a představuje tak výraznou dominantu na sever od Plzně. Tou druhou rozhlednou rozhledna na Chlumu. V Plzni je pak ještě možné navštívit rozhlednu na Sylvánském vrchu. Nejstarší plzeňská rozhledna Již v minulosti přitahoval vrchol turisty, kteří se chtěli rozhlédnout po okolí. Toho využila plzeňská pobočka Klubu českých turistů, která usilovala o novou vyhlídku, protož ta tradiční na zřícenině hradu Radaně musela být uzavřena. Pro stavbu byl tak vybrán Krkavec, mimo jiné proto, že obec Ledce na jejímž území vrchol ležel, poskytla pozemek za symbolickou cenu a také stavební materiál z nedalekého lomu. A tak je 18 metrů vysoká rozhledna na Krkavci zděná ve tvaru válce, i když měla být původně jen dřevěná. Slavnostně byla otevřena 19.května 1901. Roku 1925 doplnila rozhlednu turistická chata. V době druhé světové války obsadila rozhlednu německá armáda. Šťastný osud neměla rozhledna ani po válce. V 60.letech se dokonce stala nepřístupnou veřejnosti, zabrala ji armáda a později spojaři, kteří v sousedství postavili televizní vysílač. Svému účelu začala opět sloužit až v 90.letech, ale její provoz byl ztrátový a musela být prodána. V současnosti je nepřístupná. Dříve se mohlo rozhlížet nejen z vyhlídkového ochozu, přístupného vnitřním schodištěm o 102 schodech, ale i ze zvýšené plošiny přístupné z ochozu po vnějším železném žebříku. Bylo možné spatřit kromě Plzně i vrcholky Šumavy, Českého lesa, Brdů, Doupovských a Krušných hor. Vrchol byl dříve také ozdoben Svatováclavskou korunou.   Výhled   sever: Doupovské hory, Krušné hory  východ: Brdy jih: Plzeň, Radyně, Šumava západ: Český les severozápad: Slavkovský les Popis cesty Objekt s vyhlídkovou věží se nachází 5 km severně nad městem Plzeň. Na vrchol se dostanete, když odbočíte asi po třech kilometrech za Plzní ze silnice vedoucí z Plzně na Ledec v lese vlevo. Po silničce značené žlutou značkou dojedete až k rozhledně.  

Židovský hřbitov se nachází ve svahu východně od nádrže Rovná, jižně pak od zbytků osady Krásná Lípa. Hřbitov byl založen patrně v 18. století. Měl dřevěné ohrazení a obřadní síň. Do dnešní doby se zachovalo přibližně 150 náhrobků, nejstarší z roku 1784. Z oplocení se dochovaly jen kamenné sloupky. Obec včetně židovské čtvrti se synagogou pohltila údolní nádrž.

Klášter s kostelem byl postaven za městskými hradbami v 17. století za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. V roce 1949 byl klášter zrušen a objekty zásadně přestavěny. Kostel je jednolodní stavba, zaklenutý valeně s loretánskou kaplí a Božím hrobem (podzemní sakrální prostor s chodbami). Loretánskou kapli a Boží hrob vyzdobil Josef Cereghetti freskami. V loretánské kapli to byly výjevy ze života Panny Marie, v Božím hrobě pak ze života Krista. Nad vchodem se nachází pískovcová socha sv. Josefa. Z vnitřního vybavení se dochovaly jen zlomky. Konvent přiléhající ke kostelu zprava tvoří tři křídla a spolu s chodbou ambitu u kostela uzavírají obdélný dvůr. V současné době byly objekty adaptovány a kostel bude sloužit jako Muzeum barokních soch.