Poslední dochovaný příklad původního hrázděného domu města Kynšperka byl postaven ve druhé polovině 18. století. Uliční fasáda má v patře několik hrázděných polí s motivem kombinace ondřejského kříže s routou, jež jsou typickým motivem chebského hrázdění.

Severně od centra obce se nacházela zahradami oddělená židovská čtvrť. I když dnes již není židovskou čtvrtí, tak si tento útvar své uzavření ponechal dodnes. A to i přesto že prakticky v jediné normálně dostupné ulici vedoucí sem z hlavní komunikace, dnes již neexistuje dříve stojící židovská branka. Centrem bývalého ghetta je dodnes zachované čtvercové náměstí dnes s příznačným názvem Židovské. Kolem pak stojí dnes již v přestavbách bývalé objekty židovského ghetta: č. 216 (špitál a lázeň), č. 212 (obecní dům, škola a byt rabína), č. 208 (hostinec), č. 207 (rituální jatka), dále jednotlivé domy a hlavně dodnes dochovaná synagoga. Synagoga jako pozdně barokní stavba byla vystavěna v letech 1791-1793. Za druhé světové války bylo její vybavení zničeno nacisty. Ani lepšího osudu se nedočkala po válce, kdy sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Lepší osud našla až v letech 1990-1997 kdy byla postupně rekonstruována a zpřístupněna. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Synagoga je jednoduchá obdélná stavba se schodišťovým přístavkem. Interiér tvoří sál s galerií, klenutý strop je zdobený štukaturou. Na zdi jsou zachovány zbytky hebrejských nápisů. Také je zde uchovávána kopie obrazu malíře Otto Flattera, na kterém je zobrazen interiér synagogy tak jak vypadal původně před zničením nacisty. Kromě konání koncertů zajišťuje prohlídku synagogy na požádání místní obecní úřad.

Muzeum v Semilech můžete navštívit v barokním měšťanském nárožním domě, který patří k nejstarším ve městě (1760). Jedná se o rodný dům Ivana Olbrachta. Zaměření muzea Muzeum se zaměřuje na dějiny a život v regionu horního Pojizeří a soustředí se zejména na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Muzeum nabízí zajímavě uspořádanou etnografickou expozici, umístěnou v podkroví. Je tvořena malovaným nábytkem, předměty z podkrkonošských domácností jako jsou lidové kroje, městské a venkovské oblečení z přelomu 19. a 20.století, lidové betlémy, Maiznerovy a Dolenského loutky, památky na krkonošské i jiné řemeslníky a další zajímavosti. Sbírky se neustále rozrůstají.  Další stálou expozicí je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Jedná se o skutečné velikány. Posuďte sami:  politici dr. František Ladislav Rieger, dr. Karel Kramář, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, publicista Pavel Tigrid, vědci a vynálezci František A. Petřina a Bohumil Kučera, hudební skladatel Jindřich Hybler,malíři František Janoušek, František Jiroudek, Miloslav Janků, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště, Miloslav Jágr, Jiří Salaba, skláři Adolf Matura a Pavel Hlava, režisérka Věra Šimková-Plívová a další. Stálá expozice: Osobnosti Semilska - literárně-historický památník, obsahově vymezen na spisovatele, politiky, publicisty, vědce, kněze a buditele.  Etnografická expozice zaměřená na tradiční řemeslnou výrobu a lidovou kulturu kraje horního Pojizeří. Jsou zde také prezentovány historické marionety proslulé semilské loutkářské rodiny Maisnerů. V roce 2002 byla expozice doplněna o výtvarné umělce Semil a staré typografie Semil (Vladimír Komárek, J. Klápště, J. Jiroudek, V. Pokorný, M. Janků a další). Pojizerská galerie Jak je z názvu muzea patrné k němui Pojizerská galerie využívaná především pro pořádání uměleckých výstav. Díky architektonicky zajímavému řešení jsou kromě prostor na obvodních zdech využívatelné i čtyři sloupy v prostoru. Uprostřed galerie můžete vidět atypické střešní okno.  

Matyášův altán byl postaven v roce v roce 1614, v době vlády císaře Matyáše. Cenný je strop altánu. Je dřevěný a je zde třicet devět barokních znaků, jímž císař Matyáš vládnul. Stěny pavilonu jsou vyzdobeny malbami J. Navrátila z roku 1848.