Hrad Buben stával na příkré ostrožně nad pravým břehem Mže u Plešnic. Historie hradu Z temného středověku k nám doléhají první zmínky o hradu Buben, jenž byl sídlem jakéhosi Gumpolda, žijícího na sklonku 12. věku. Jestli to byl náš hrad, nevíme. Ovšem první nesporná zmínka o existenci hradu je z roku 1349 a 40 let později je uváděn jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Jeho vznik je dáván do souvislosti se skutečností, kdy Karel IV. odňal hrad Nečtiny tamnímu rodu, spřízněnému s Bavory ze Strakonic a užívajícímu přídomku "z Jeřeně". Právě příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic Buben tedy založili. V jejich rukou, či v rukou dalších šlechtických rodů, zůstal Buben až do poloviny 16. století. Tou dobou byl jeho stav již nevyhovující pro nově se tvořící životní styl šlechty a byl ponechán svému osudu. Snahy o záchranu V červenci roku 1927 zakoupil Plzeňský odbor KČT zříceninu s přilehlým lesem a pastvinou od velkostatkáře Fingera a v roce 1929 byly na hradě zahájeny zemní a stavební práce a v roce 1932 byla vybudována pod hradem restaurace s ubytovnou. Po válce vše přešlo do majetku státu. Nejprve zmizela vrata v bráně i u sklepa a v 60. létech byla zrušena i restaurace a zub času i lidská neúcta začaly opět pracovat. Až v roce 1991 byla opět zajišťována a od roku 1995 je v provozu opět i restaurace. Podoba hradu Buben byl ve své době klasickým šlechtickým hradem. Do nevelkého předhradí, z jehož ohrazení vystupovala čtverhranná stavba, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Jádro obíhal parkán zpevněný obdélnou baštou. V jeho čele se vedle věže brány na skalce tyčila čtverhranná, dnes zaniklá, nevelká, zřejmě obytná věž, za níž se pravděpodobně nacházela další stavba. Patrový palác ve tvaru písmene L zaujal zadní část jádra, která byla nejlépe chráněná. V patře obsahoval i roubenou komoru, která tak zlepšovala jeho majitelům komfort. V klidných letech nabízel Buben svým majitelům veškeré pohodlí té doby a nemusely být prováděny výraznější stavební úpravy. Tipy na výlet Nedaleko od hradu se nachází vodní nádrž Hracholusky. Na sever od hradu se nachází barokní zámek Luhov a od něj směrem na západ další barokní zámek - Trpísty. Ubytovat se můžete v Plzni.

Nábřeží kpt. Jaroše lemuje levý břeh Vltavy mezi nábřežím Edvarda Beneše a Bubenským nábřežím. Je dlouhé cca 1000 m. Nábřeží je pojmenováno od roku 1948 po kpt. Otakaru Jarošovi. Bylo i součástí dnešního nábřeží Edvarda Beneše. V letech 1896 -1920 se zde říkalo Stanice pod Letnou, v letech 1920 – 1937 nábřeží pod Letnou, v letech 1938 – 1948 Kramářovo nábřeží. Nábřeží kpt. Jaroše je rušnou dopravní tepnou. Proudí tudy automobilová doprava, část slouží i tramvajové dopravě. V severní části je stanice metra Vltavská.

Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.

Již v 15. století zde byla postavena kaple Čtrnácti sv. pomocníků. V letech 1656-70 zde vznikl klášter Paulánů, jenž byl Josefínským výnosem v roce 1787 zrušen. V roce 1790 získali Světce v dražbě Windischgrätzové. V letech 1857-60 se kníže Alfréd I. snažil přeměnit areál kláštera ve výstavné rodinné sídlo. Budova konventu byla upravena k obývání, odsvěcený kostel, zakomponovaný do romantického zámku byl však po smrti knížete v nedokončeném stavu zakonzervován a je z něj i dnes zřícenina zůrstající vegetací (čevenec 2009). Kostel měl křížový půdorys s mohutnou kupolí nad křížením a dvě věže. V bývalém zámku je dnes učiliště a centrum odborné přípravy.