Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.

Židovský hřbitov se nachází necelý kilometr severozápadně od obce, při turisticky značené cestě vedoucí z Neustupova na Větrov a dál do Votic. Hřbitov byl založen ve druhé polovině 17. století a pohřbívalo se zde až do doby krátce před druhou světovou válkou. V nedávné době (2002) byla opravena márnice. Na ploše přibližně 2431 m2 se nachází zhruba 120 náhrobků z doby od konce 17. století. Hřbitov zaplněný přibližně z poloviny je ohrazen cihlovou zdí a je volně přístupný.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě postaveném na místě bývalého rodného domu Jana Husa. Najdete jej na hlavní průjezdní ulici, asi 150 m od náměstí. Dnešní dům je v jádru renesanční, nejspíše postavený okolo roku 1616. Současná expozice je z roku 1975 upravená v roce 1991. Na domku Husův reliéf od sochaře Bohuslava Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa. Na náměstí stojí socha Mistra Jana Husa od k. Lideckého. Každoročně se v městě Husinci konají Husovy oslavy a Cyrilometodějská pouť - 5. a 6. července. Stálá expozice Život, dílo a význam M. Jana Husa pro evropské dějiny. Husova světnička. Galerie v čp. 37.

Stanice metra Hlavní nádraží je umístěna pod tehdy nově vybudovanou odbavovací halou nádraží. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 6,5 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené stavební jámě, zajištěné zčásti záporovým pažením, zčásti podzemní stěnou. Konstrukce je jednopodlažní, železobetonový rám se středními sloupy mezi kolejemi. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Nástupiště jsou zde opět jako u stanice Vyšehrad po stranách, ale jejich přímé propojení jako u stanice Vyšehrad zde není. Stanice nemá klasický vestibul, supluje ho odbavovací hala nádraží.Počet provozně-služebních místností: 96Obestavěný prostor: 47.695 m3.Stavební náklady: 61,8 mil. korun.