Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.

Hranická radnice byla vystavěna v roce 1528. Ve 40. letech 16. století byla rozšířena přestavbou věže, zřízením renesančního schodiště s loggií v prvním poschodí. Hlavní vchod byl opatřen kamenným renesančním portálkem zdobeným znakem Pernštejnů, města Hranic, podobiznou a jménem tehdejšího purkmistra. V šedesátých letech 19. století prošla radnice tzv. užitkovou přestavbou. Při ní bylo odstraněno renesanční schodiště, loggie zazděna a upravena na kanceláře. Kamenný portál byl snesen do přízemí.  Stržen byl i renesanční štít se dvěma ozdobnými arkýřovými vížkami. Radnice tém byla velmi ochuzena. V nedávné době (2001) prošla budova rekonstrukcí. Dnes zde sídlí městské muzeum s galerií, městská knihovna, informační centrum a ZUŠ. Do dnešní doby se jako jedna z mála původních prostor dochoval v přízemí pozdně gotický sál s hvězdicovou klenbou, osmibokým podpěrným pilířem uprostřed, ze kterého vybíhá gotické cihlové žebroví stropu.

Barokní kostel sv. Vavřince v ulici Plánické byl vybudován v letech 1694-1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Stavbu vedl Marco Antonio Gilmetti a kostel byl pak několikrát upravován. Po zrušení u něj přiléhajícího kláštera připadl městu a sloužil jako skladiště. Dnes je využíván pro kulturní účely.

    Okresní město Nový Jičín patřící do Moravskoslezského kraje je pro nepřipraveného návštěvníka plné překvapení. Čeká na něj totiž pohádkově překrásné historické město, ležící v malebné přírodě na jižním okraji Moravské brány. V městečku nad řekou Jičínkou na Vás dýchne stará atmosféra, útulnost a všudypřítomný klid, který si jistě nemůže vynachválit jeho téměř 27 tis. obyvatel. Historické jádro města, kterému dominuje pravidelné čtvercové náměstí, je městskou památkovou rezervací.     Na vzhledu města je dodnes znát, že bylo postaveno na „zelené louce“. Nový Jičín už od svého vzniku měl pravidelný čtvercový a pravoúhlý tvar. Téměř čtvercový, mělo i městské opevnění. Dobou vzniku je 14.století. Doba vlády Lucemburků. V roce 1313 vydal král Jan Lucemburský ve prospěch města listinu, ve které mu udělil právo vybírat clo a mýto. Tato listina je nejstarší písemnou zprávou o městě. Výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na rozvoj města. Do roku 1434 bylo město v majetku pánů z Kravař, po tomto datu se v držbě střídalo více majitelů. V letech 1500 až 1558 byli vlastníky města Žerotínové. Za jejich držení město vzkvétalo a bohatlo. Přebudovali gotickou tvrz pánů z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek, po zničujícím požáru, při kterém lehla popelem původní dřevěná zástavba, se zasloužili o výstavbu mnoha kamenných domů na náměstí a také městské radnice. Jejich vláda byla také ve znamení rozkvětu řemesel. Peníze do městské pokladny plynuly jednak vařením a šenkováním piva, ale zejména vyhlášenou soukenickou výrobou. Nový Jičín se stal po Jihlavě druhým nejvýznamnějším výrobcem sukna na Moravě. Díky tomu se mohlo bohaté město roku 1588 od Žerotínů vykoupit z poddanství a stalo se městem komorním. Nad ním byla už jen královská koruna.  Na konci 16. století po značném přílivu německého obyvatelstva přešla většina obyvatel na  novou luteránskou víru. Král Fridrich Falcký dokonce město povýšil  v roce 1620 na město královské, ale tehdy dostoupala šťastná hvězda Nového Jičína svého vrcholu. Po bitvě na Bílé hoře přišel prudký pád. Nový Jičín ztratil svou samostatnost a stal se opět městem poddanským. Byl darován olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstal až do zrušení jezuitského řádu r. 1773. V tomto období čekala město rekatolizace. Do podoby města také promluvili dva velké požáry v roce 1768 a 1773, při nichž shořeli barokní měšťanské domy a město dostalo nový klasicistní háv. Opětovný vzestup města je spojen se zrušením Jezuitského řádu a se správními reformami 19. století kdy se stal Nový Jičín centrem oblasti. Průmyslová revoluce přinesla do města textilní průmysl a později také výrobu klobouků, která město proslavila. Kdyby se nepodcenil význam železnice v polovině 19.století, mohla být prosperita města ještě větší.     Do Nového Jičína se jezdí především za památkami. Mezi nejlákavější patří Žerotínský zámek v raně renesančním stylu, který je dnes sídlem Muzea Novojičínska. V jeho sálech je umístěna stálá expozice klobouků, jež poskytuje přehled o vývoji kloboučnictví v Novém Jičíně. Srdcem městské památkové rezervace je čtvercové Masarykovo náměstí. Působivá jsou zejména průčelí měšťanských domů, které kde se mísí různé stavební styly. Mezi nejzajímavější budovy na náměstí patří Stará pošta, dům U Bílého anděla, Laudonův dům, a v neposlední řadě i budova mnohokrát přestavěná radnice. Střed náměstí okrašluje morový sloup se sochou Panny Marie a kašna se sousoším Tančících sedláků v kravařském kroji. Celkový vzhled náměstí pak dotváří podloubí, které se zachovalo po všech jeho čtyřech stranách, a také pozdně gotická věž farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Atraktivitu města umocňuje i jeho poloha. Vždyť stačí jen pár minut chůze a člověk se ocitne v hlubokých lesích Beskydského podhůří. Kdo dává přednost památkám, může zavítat do nedalekého Štramberku, Příboru nebo navštívit hrad Hukvaldy.