Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Jedna z několika hornických kolonií se zachovala v místní části Ostrava-Vítkovice. Tvoří ji souvislá řada spojených dvojdomkům tvořící ulici Lidickou a část ulice Nerudovy a Tržní. Sloužila kdysi zaměstnancům Vítkovických hutí a dolů. Domy jsou postaveny z neomítaných červených režných cihel a ke každému domku přísluší malá zahrádka.

Dominantou města Strakonice je hrad vybudovaný na soutoku řek Otavy a Volyňky. Maltézský hrad Hrad založil ve 13. století rod Bavorů. Jako první měl obec v držení velmož Bavor ze Strakonic, za kterého vznikl bavorský palác, řádové budovy a kostelní loď. V roce 1243 daroval Bavor I. a jeho manželka Bolemila část hradu řádu maltézských rytířů. Za vlády Bavora II. v 2. polovině 13. století dostal hrad raně gotickou podobu. Byl postaven nový hradní palác a také vyměněna původně hranolová věž za dnešní Rumpál (gotická věž s břitem). Mezi kapitulní síní a kostelem byly postaveny ambity, které byly ve 14. stol. vyzdobeny nástěnnými malbami, dokončena byla i stavba kostela sv. Prokopa. V roce 1420 se staly Strakonice hlavním sídlem nejvyššího představitele řádu johanitů v českém království. Za třicetileté války byl Strakonický hrad dvakrát vypleněn. Na počátku 16. století, za Jana z Rožmberka, došlo k pozdně gotické úpravě. Byla postavena věž Jelenka a přistavěno druhé patro hradního paláce, také se zřídili reprezentační místnosti v renesančním slohu v severním křídle. Úpadek hradu V roce 1694 bylo velkopřevorství maltézského řádu trvale přestěhováno do Prahy. Tím upadl i význam Strakonic. Hrad začal chátrat. Maltézští rytíři byli majiteli hradu do roku 1925, pak po roce 1948 byl zestátněn. Dnes se na I. nádvoří nachází Základní umělecká škola Strakonice a kostel sv. Prokopa, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi. Na hradě je umístěna i Zámecká galerie. Součástí prohlídky muzea je i výstup na gotickou věž Rumpál, která nabízí velkolepý pohled na celé město. Dispozice hradu Do hradního areálu se vchází od východu, průjezdem v jeho nejmladší části, velkopřevorské rezidenci. Jižní křídlo hradního areálu začíná na východě kostelem sv. Prokopa, který patří k nejstarším částem hradu. Jeho západní strana nese ještě rysy románské architektury, presbytář je již gotický. K bráně přiléhá děkanství, areál budov někdejšího konventu. Patří k němu nejstarší část hradu, kapitulní síň, přeměněná po přesídlení konventu na kapli sv. Jiří, obytná budova konventu a rajský dvůr s ambity, ohraničený konventní budovou, kapitulní síní a jižní hradební zdí. Kapitulní síň, ambity i chór kaple jsou na stěnách a klenbách bohatě zdobeny nástěnnými malbami, které jsou jedinečným dokladem české nástěnné malby 13. – 15. stol. Vlastní hrad je dvoupatrová budova postavená podél jižní hradební zdi. Na kapitulní síň navazuje renesanční část se dvěma arkýři a s čtyřhrannou obytnou věží Jelenkou. V západní části budovy je původně románský, goticky přestavený, bavorovský palác. V severním křídle byl kdysi pivovar a v patře renesanční obytné místnosti. Strakonický hrad byl postupně rozšiřován a přestavován, dnes nese stopy všech stavebních slohů. Pro svojí zachovalost a vnitřní malířskou výzdobu se řadí mezi nejvýznamnější české památky. Ve Strakonicích můžete také navštívit pozdně barokní zámek Střela. Pokud se vydáte na rozhlednu Kbíl nedaleko Strakonic, naskytne se vám krásný rozhled po kraji. Kousek od rozhledny najdete sestavu tří kamenů nazývanou Kbílský dolmen. Za shlédnutí stojí i barokní zámek Štěkeň. Ubytování naleznete přímo ve Strakonicích.

Zřícenina kostela sv. Prokopa se nachází mezi Krupkou a Teplicemi v blízkosti Proboštova. Původně šlo o hornický kostelík zaniklé osady Kirchlice (snad i jde o nejstarší hornický kostel ve střední Evropě). Ještě v gotickém období byl několikrát upravován, období husitských válek ustál bez poškození, na rozdíl od hlavního kostela v Krupce. Za třicetileté války poškození již neušel. Přesto byl v letech 1643-1677 opraven, ale svůj gotický vzhled si ponechal. Vzhledem k tomu, že byl poddolován byl na konci 19. století opuštěn. Poslední bohoslužba se konala 3.11.1891. I když byl kostel ponechán osudu nebyl zatím příliš devastován. Ještě ve 20. letech 20. století bylo možno vidět zbytky gotických nástěnných maleb, znázorňující sv. Václava, 12 apoštolů, ale i erby krupských měšťanů a členů hornického spolku. Totální devastaci, který kostel proměnil ve zříceninu, přišla v roce 1939, kdy vyhořel při řádění neměcké mládeže. V roce 1995 bylo zabzpečeno obvodové zdivo. Kostel z něhož se dochovalo obvodové zdivo v téměř původní výšce, byl bezvěžový s výrazným západním štítem a sedlovou střechou. Loď (11x23 m) byla dvouprostorová, západní nejmladší část měla síťovou klenbu, sklenutou na štíhlé osmiboké pilíře. Jižní stranu doplňují masivní vnější opěráky. V západní části je možno vidět profilovaný vstupní portál. Nejstarší část kostela je dnes čtverový presbytář o velikosti 7x7 m nacházející se v jihovýchodní části. Vnitřní prostor zříceniny kostela je uzamčen.