Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Farní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1676-1680. Dne 3.5.1953 vyhořel a v prosinci roku 1957 byl zbořen. Vzhledem k velké blízkosti hranic s Německem byly jako základy odkryty až v letech 1990-1991, přitom došlo i k úpravě bývalého hřbitova. V roce 1996 došlo k rekonstrukci základů kostela.

V roce 1680 postihla Liberec epidemie moru, jelikož byl nedostatek míst k pohřbení, byl zřízen nový hřbitov zde v prostoru dnešního Malého náměstí, a na něm v roce 1696 menší kostelík na půdorysu kříže podle autora M.A.Canevalla. V letech 1753-1756 proběhla velká přestavba objektu na daleko rozsáhlejší stavbu podobnou svatyni v Hejnicích. Roku 1759 tu byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci. V interiéru se zachovala různá umělecká díla, mezi nimi soška Matky Boží. Na klenbě se pak nacházejí nástropní fresky.

Liboc náležela břevnovskému klášteru a nejstarší zpráva se také dochovala v jeho zakládací listině. Nejznámějším místem této části Prahy je obora Hvězda, založená králem Ferdinandem I., a letohrádek, který zde nechal v letech 1555 – 1556 postavit jeho syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský. 8.11.1620 se poblíž odehrála bitva, ve které byly české stavy poraženy a země se tak dostala na tři sta let do Habsburské nadvlády. V 16. století zdejší voda pomocí vodovodu zásobovala Pražský hrad. V 19. století vznikla v těsném sousedství nová osada zvaná Horní Liboc. Pro původní ves se užíval název Dolní Liboc. Dnešní Liboc byla připojena k Praze v roce 1922. Název obce je odvozen od jména Libota, které vyjadřuje výraz milý, libý, přívětivý.