Původní Libeňský ostrov se rozprostíral v prostoru mezi Maninami, svahem pod Bulovkou a Švábkami. Ve třicátých letech 20. století, v rámci regulace toku Vltavy, byl spojen s Libeňským břehem a Rohanským ostrovem. Dnes tedy Libeňský ostrov není ostrovem, ale poloostrovem. Název ostrova je odvozen od Libně, k níž náleží. Dříve se užíval také název Velký ostrov u Libně. V minulosti byl využíván pro potřeby Českých loděnic. Dnes je v provozu jen jejich torzo. Zachovala se část zahrádkářské kolonie. Je zde soustředěn obchod.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 34,07 ha a rozkládá se na území katastru Vinoře. Vyskytují se zde výchozy křídových pískovců. Porost tvoří převážně duby a mokřadní olšiny. Z vegetace zde dále nalezneme kosatec žlutý, dymnivky, lilii zlatohlavou, vstavače a další. Na území chráněné oblasti jsou také rybníky. Proto je místo hnízdištěm řady vodních ptáků.Zámecký park navazuje na jižní stranu vinořského zámku a přilehlého hospodářského dvora. Autorem původní barokní zahrady a přilehlé štěpnice, stejně jako zámku, dvora a vinořského kostela, byl kolem roku 1720 arch. F.M.Kaňka. K zahradě byla volně připojena jižním směrem se táhnoucí obora. Po polovině 18. století, kdy Černínové získali i sousední ves Satalice, dali v blízkém lese zřídit bažantnici spojenou s oborou a zámkem alejemi. V 19. století byla barokní zámecká zahrada i s přilehlou částí obory v údolí vinořského potoka proměněna na přírodně krajinářský park. Dnes je část tohoto parku, navazující na zahradní průčelí zámku, oplocena a je součástí zámeckého areálu, která slouží ministerstvu vnitra. Další úsek parku při potoce je neudržovaný a má charakter lesa a je volně přístupný. Od obory,v jejímž středu leží zatravněná plocha bývalého slovanského hradiště s valy a příkopy, jej dělí přirozená hradba pískovcových skalek.  

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově  a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově". 

Racovský vrch (619 m.n.m.), okres Domažlice.