Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v Klášterní ulici, která spojuje Pernštejnské náměstí s nám. Komenského. Kostel Zvěstování Panny Marie byl založen kolem roku 1359 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Po požáru v roce 1507 byl kostel obnoven a o několik let později se stal na krátký čas součástí přeneseného kláštera minoritů. V letech 1905-1906 byl restaurován architektem Bóžou Dvořákem. V téže době byl interiér vymalován historizujícími malbami podle návrhu Mikoláše Alše. Také další části interiéru pochází převážně z počátku 20. století. Jde o poměrně prostou jednolodní stavbu s mírně odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, orientovaným k východu. Z jihu je na presbytář napojena nevelká sakristie. Dnešní podoba kostela odpovídá po restaurátorském zásahu B. Dvořáka stavu z 16. století, kdy stavba dostala přechodný goticko-renesanční charakter. Výrazným prvkem je zde zejména zubovitý panelovaný štít nad západním průčelím stavby. V podzemí kostela se nachází poměrně rozsáhlé středověké hrobky. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb (od 10hod.) a dále o mariánských svátcích.

Jeníkovský židovský se nachází na západním okraji obce mezi silnicí I/38 a koncem ulice Komenské. Hřbitov patří k těm nejstarším v Čechách, podle písemným dokladů byl založen již ve 14. století. V letech 1872-1873 byla poblíž vstupu vybudována obřadní síň. V 60. letech 19. století rozšířen. Užíván byl až do roku 1942, kdy byly jeníkovští židé transportováni. Na počátku roku 1993 se stal hřbitov terčem vandala. Dnešní plocha hřbitova (7.336 m2) je ohrazena dva metry vysokou zdí. Zaplněn je ze dvou třetin zhruba 1.500 náhrobky mezi nimi i tři tumby rabínů. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z počátku 18. století. Jinak je hřbitov znám svými barokními náhrobky z konce 17. a počátku 18. století. Ty nejstarší se nacházejí ve východní části hřbitova, neboť odtud se začalo pohřbívat. V současné době je hřbitov uzamčen a přístupný jen na požádání.

Rokokový zámek Červený Dvůr leží ve stejnojmenné obci v blízkosti silnice z Chvalšin do Českého Krumlova. Historie zámku Zámek byl původně letohrádek Viléma z Rožmberka, který byl roku 1598 dobudován jeho mladším bratrem Petr Vokem o rozlehlou zahradu a oboru. První rozšíření objektu provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu roku 1672, kdy vzniklo křídlo s kaplí. V letech 1748 - 1749 doplnil zámecké úpravy Josef Adam Schwarzenberg, při kterých byl areál rozšířen o sala terrenu. Výstavba pokračovala po roce 1756 budováním jižního křídla, jehož utváření navrhl knížecí stavitel Josef Fortin, který také sjednotil vnější fasády objektu. Poslední úpravy proběhly po polovině 19. století, kdy byl zámek určen jako letní sídlo Schwarzenbergů a k tomuto novému účelu také adaptován. Interiérům zámků vévodí především Čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. V současné době je však zámek Červený Dvůr veřejnosti nepřístupný, nachází se v něm léčebna pro drogově závislé a pro alkoholiky. Volně přístupný je jen rozsáhlý zámecký park, kterým vede naučná stezka Červený Dvůr. Zámeckému parku předcházela v minulosti původní obora založená Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1598. Postupně pak byla přebudována v barokní, hvězdicovitě komponovanou zahradu, kde byl roku 1769 postaven čínský a holandský pavilón, různé romantické jeskyně, besídky, ostrůvek s můstky, obelisk i vodotrysky a chována exotická zvířata. Celá tato barokní úprava byla však v 1. polovině 19. století změněna v anglický park s krásnými scenériemi, loukami, vodními plochami i alejemi starých stromů a rozmanitými pohledy na zámek. V nedalekých Chvalšinách můžete navštívit Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu nebo se vydat na nejstarší kamennou rozhlednu Kleť. Navštívit zde můžete i hvězdárnu Kleť. Daleko odsud není ani krásné město Český Krumlov, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pestrou nabídku ubytování najdete v Českém Krumlově.

Schody jsou součástí pěšiny vedoucí podél Hladové zdi a spojují vyhlídkovou trasu mezi Kinského zahradou a Nebozízkem s Květnicí a Růžovým sadem.