Hřiště leží pod svahem Seminářské zahrady. Je volně přístupné a malé zaujme kuriózními dřevěnými plastikami.

Židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města Vlašim, při silnici vedoucí do Trhového Štěpánova, asi 100 m od městského hřbitova směrem do centra. Založen byl v druhé polovině 19. století. Po druhé světové válce byl pustošen a v 80. letech 20. století byla většina náhrobků odvezena. Na celkem velké ploše 1.843 m2 se dnes nachází jen pár náhrobků či jejich torz. Hřbitov je uzamčen, ale lze nahlédnout přes zeď.

Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna.    Historie zámku                 Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila.   Dispozice zámku                             Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Raně barokní zámek stojící na návrší nad řekou Kněžnou se nachází v stejnojmenném okresním městě Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné, má přibližně 11 823 obyvatel. Nedaleko gotického hradu, který zde stával již od konce 13. stol., dal postavit Fr. Karel I. Kolowrat v letech 1676 - 1690 raně barokní patrový zámek. Autor projektu navázal ještě na renesanční stavby, významně však uplatnil prvky barokní zámecké architektury. Rychnovský zámek byl postaven jako barokní jednopatrová čtyř křídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. V letech 1713-27 provedli Kolowratové rozsáhlou přestavbu a rozšíření zámku podle návrhu vynikajícího barokního architekta Giovanniho Santiniho. Budova získala nové průčelí a mansardovou střechu s polopatrovými vikýři, postranní křídla byla zakončena hranolovitými věžemi, areál byl rozšířen také o hospodářské a správní budovy, konírnu a jízdárnu, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Kolowratové na rychnovském zámku zřídili také rozsáhlou a velmi cennou sbírku obrazů a knihovnu se vzácnými rukopisy a prvotisky. Barokně byly upraveny i sousedící kostel Nejsvětější Trojice, který se propojil se zámkem přízemní krytou chodbou s kaplí. V návaznosti na kostel byla vystavěna i budova piaristické koleje. Po požáru kostela v roce 1798 byl poškozený chrám novogoticky obnoven v letech 1838 - 1843 za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat, spoluzakladatele Národního muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35000 svazky. V roce 1948 byl zámek zestátněn, v roce 1990 byl však restituován rodině Kolowratů.V zámeckých interiérech, zařízených dobovým nábytkem se nachází významná obrazová galerie Kolovratů. Tematicky převládá podobizna a lovecké zátiší. Vývoj šlechtického portrétu zde můžeme sledovat od počátku 16. až do poloviny 19. stol. Vybavení pokojů doplňují soubory porcelánu, skla, keramiky, zbraní, tapisérie a lustry. Instalaci vhodně  doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, která obsahuje díla významných českých malířů 19. a 20. stol. Na rychnovském zámku je také jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor a sochařská sbírka Karla Hladíka. V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem zvonařského mistra Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je Slavín s bystami osobností Rychnova nad Kněžkou. Na zámku se také každoročně koná divadelní a hudební festival Poláčkovo léto.