České muzeum hudby je specializovaná část Národního muzea. Sídlo muzea se nachází v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny na Malé Straně, postaveném v 17. století podle projektu Francesca Carattiho. Stálá expozice zde umístěná se jmenuje Člověk – nástroj – hudba a dílčími expozicemi Českého muzea hudby jsou Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Antonína Dvořáka. Sbírky představují staré i vzácné hudební nástroje, notové zápisy vybraných hudebních skladeb, písemnosti spojené s jednotlivými hudebníky, staré gramofonové desky a další hudební artefakty včetně ukázek jednotlivých hudebních nahrávek. Národní muzeum oživilo barokní církevní prostor opět hudbou, protože součástí muzea je i koncertní síň.   Popis expozice Expozice Člověk – nástroj – hudba má za cíl představit hudební nástroje nejen jako pozoruhodné doklady řemeslné a umělecké zručnosti, ale jako základního prostředníka mezi člověkem a hudbou. První kroky návštěvníků vedou do sálu, kde se připomíná rozmanitost hudby 20. století tak, jak ji uchoval film, televize, fotografie a záznam zvuku. To vše podkresleno skladbou Milana Caise Čtyři elementy. Další část expozice je věnována hudbě a její podobě v dobách, kdy si člověk hudební nástroje sám vyráběl. Projdeme historií a poznáme jednotlivé možnosti, jak může hudební nástroj tón tvořit, jak vypadal zápis hudby pro různé typy hudebních nástrojů i jak a při jakých společenských příležitostech se na ně hrálo. Dojmy z prohlídky jistě umocní originální architektonické řešení expozice, dynamická aplikace světla a zvuku. Je možné si ve sluchátkách pustit nahrávky vystavených hudebních nástrojů a pro děti je připraven kvíz, který je provede expozicí.   Na co se můžete těšit Původně barokní kostel sv. Máří Magdaleny na Malé Straně Expozice Člověk – nástroj – hudba Vystaveno je 400 historických hudebních nástrojů mimořádné hodnoty: kladivkový klavír, který vznikl kolem roku 1785 a jehož autorem je pravděpodobně F. X. Christoph – hrál na něj W. A. Mozart při své první návštěvě Prahy v lednu 1787, housle N. Amatiho (z doby kolem roku 1650), skleněná harmonika, niněra s řezbou „Zvěstovaní“ (neznámý autor, 18. století). Koncerty a komentované prohlídky pro odborníky, veřejnost, nevidomé či zrakově postižené

Na východním okraji Kutné Hory v části Sedlec se nachází původně gotická stavba s kostnicí. Patrová čtvrcová stavba s polygonálními věžemi a barokně zaklenutou lodí byla vystavěna okolo roku 1400. Na počátku 17. století byla upravena J.B.Santinim ve stylu barokní gotiky. V její dolní části se nachází veřejnosti přístupná kostnice. Můžeme zde vidět ostatky zhruba 30.000 lidí převážně obětí moru či válek. Kostnice byla vybudována nákladem Karla Schwarzenberka v roce 1870. V části zaklenuté křížovou klenbou na čtyřech pilířích jsou z kostí a lebek sestaveny například oltář, jehlany, nápisy, svícny, lustr a také známý Schwarzenberský znak.

Kaple Nejsvětější Trojice v Sedlci.

Základní kámen evangelického kostela byl položen 3.6.1862. V roce 1996 prošla stavba rekonstrukcí a v současné době slouží k příležitostným výstavám, oslavám a výročím. Stavba má půdorys kříže a je postavena z režných cihel, které dodala proslulá hlučíncká cihelna. V křížení střech je polygonální věžička, zakončená jehlanem. Čtyři štítové stěny se stejnou výzdobou a členěním jsou prolomeny trojicí oken s půlkruhovými záklenky, rámovány šambránou. Stupňovité štíty jsou zdobeny vpadlinami ve tvaru křížů. Přistavěná přízemní sakristie má půlkruhové záklenky.