Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.     Vznik zámku         Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku.   Dispozice zámku                 Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.

Romantické skalnaté údolí se nachází necelých 5 km jihovýchodním směrem od Nového Boru.Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl a to podle smolných pecí ve kterých vařili uhlíři kolomaz. Poutním místem se stává od druhé poloviny 18. století. Již v roce 1704 sem sice již jistý dělník Melzer pověsil na strom obrázek Panny Marie s Ježíškem, aby zahnal prokletí ponurého místa, ale první kaplička zde vzniká až v roce 1772. To když zde došla vyslyšení svých proseb svobodná paní von Czerwelli ze Svojkova. Z vděčnosti zde nechala postavit dřevěnou kapličku kam byl Melzerův svatý obrázek přenesen. Počet návštěvníků zdejšího místa začal růst a tak koncem 18. století nahradila dřevěnou kapličku, nová vytesaná kaple do skalní stěny. Tento čin vznikl z popudu hraběnky Alžběty Kinské a autorem byl svojkovský zedník Josef Sacher. Místní farnost i vrchnost, ale poutě sem do Modlivého dolu odmítali jako modlářství a svaté obrázky nechávali odstraňovat. Velké poutě tak ustaly a počet návštěvníků začal klesat. K obnovení poutí došlo až za epidemií cholery v letech 1832 a 1850. V roce 1836 dostalo průčelí kaple nový gotický portál. Postoj církve se změnil až koncem 19. století, kdy byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a její vnitřek upraven na lourdskou jeskyni. Modlit se sem chodil prý i císař Ferdinand V. při svých pobytech na zámku Zákupy. Podél cesty od Svojkova ke kapli byly zřízena křížová cesta a dále od kaple vedlo schodiště k oratoriu na konci rokle. Šlo o umělý vytesaný výklenek s pískovcovou plastikou Ukřižování jejímž autorem byl sloupský sochař Josef Max starší. Po druhé světové válce bylo místo značně zničeno, zachovala se jen skalní kaple a prázdný výklenek oratoře. V kapli na oltáři stojí socha Panny Marie, vysvěcená v srpnu 2001, jenž nahradila ukradenou původní sochu. Při cestě ze svojkova je možno se ještě zastavit u upravené tůňky, zvané Pramen u Strážce.

Obec Kryry, leží v Lounském okresu, v Ústeckém kraji. Může se pyšnit krásnou a architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, která je vystavěna na Kostelním vrchu (383 m). Architektonický skvost Původně na jejím místě stál hrad Kozihrady, z něhož se dochovaly již jen valy a příkopy. Místní Okrašlovací spolek se na jeho místě rozhodl postavit rozhlednu. Roku 1906 byla tak otevřena cihlová věž, vysoká 27 metrů se třemi vyhlídkovými terasami. Dřeveným ochozem uprostřed, velkou terasou na vrcholu a ještě byla přidána malá věžička. Byla pojmenována na počest stého výročí německého básníka Friedricha Schilera, jehož památník byl umístěn v přízemí rozhledny. K výhledům na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří slouží veřejnosti dodnes. Aby se před námi pohled otevřel je nutné vystoupat 127 schodů na nejvyšší vyhlídkovou terasu. Rozhledna, postavená z červených neomítnutých cihel, vypadá moc pěkně.   Výhled sever: Valovský kopec, Podbořansko, Krušné hory východ: vrch Louštín jih: Kryry. Tobiášův vrch, Jesenicko západ: Doupovské hory Popis cesty   Autem - až k rozhledně je možné dojet autem. Po příjezdu do Kryr odbočte v rohu náměstí Kostelní ulicí ke kostelu. Ulicí až do místa kde začíná prašná cesta. Ta Vás dovede až k rozhledně.   Vlakem - vystoupit na zastávce v Kryrech. Poté ulicí 5. května až na náměstí a odtud po zeleně značené turistické trase až k rozhledně. Celková délka trasy je 1,5 kilometru.    

Na ostrohu nad řekou Svratkou, severním okraji obce Černvír stojí zajímavý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založení kostela spadá do období okolo roku 1228. Tehdy zde byla nedaleko tvrze postavena pozdně románská svatyně, tvořící malou čtvrcovou loď s dvěma apsidami. V první polovině 14. století byla přistavěna sakristie a na jižní straně nová loď. Z původní románské lodě se tak stalo kněžiště. Koncem 17. století prošel objekt další významnou přestavbou. Sakristie byla rozšířena, loď výrazněji prodloužena a zakončena výrazně širším vstupním objektem, obsahujícím kapli a márnici. Kněžiště, původní pozdně románská loď je sklenuto křížovou klenbou. Najdeme zde také vzácené gotické nástěnné malby objevené roku 1969. Představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud. Z kněžiště do sakristie vede vchod se zajímavým mramorovým sedlovým portálem. V roce 1980 sem byl přemístěn oltář sv. Linharta z kostela zrušené a Novomlýnskou nádrží zatopené obce Mušov při Dolních Věstonicích.