Nejznámější kutnohorský dům stojí na Václavském náměstí. Kamenný jak se mu říká, pamatuje již dobu před husitskou, po tomto období jsou stopy ve sklepeních a mázhauzu. Výstavba dnešního domu započala v roce 1489 kdy byl v majetku rodiny Kroupů a jeho stavbu iniciovala její člen Prokop. V závěru 19. století byla ještě stavba puristicky upravena. Později se stal sídlem muzea, dodnes je zde část expozice muzea stříbra. Dům zaujme hlavně svoji fasádou s výrazným arkýřem, trojúhelníkovým štítem, ve kterém se nad římsou nacházejí dva rytíři v náznaku turnaje a v jeho špici sedící Madona s dítětem a po jejích stranách Adam s Evou.

Lahovický most v Praze Lahovicích se klene nikoliv přes Vltavu, ale přes Berounku. Je určen pro automobilovou dopravu a pro pěsí. Lahovický most má jako jediný v Praze dvě vyhlídkové věže. Poskytují pěším návštěvníkům krásný pohled proti proudu Berounky. na Radotín a na druhou stranu, na západ, na slutok Berounky s Vltavou. Krásný je také pohled na Zbraslavský zámek.

Skromné pozůstatky hradu Louka se nalézají na osamělém kopci Hradisko severně od obce Louka v okrese Blansko. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu Soudě dle archeologických sběrů byl hrad založen již koncem 13. století, přesnější určení čeká až na plnohodnotný archeologický průzkum. Písemnou zmínku o hradu, konkrétně z Desk zemských, máme až z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapisuje věno své manželky Hyzly. Páni z Lomnice jsou i pravděpodobnými zakladateli hradu a vlastnili jej až do roku 1416, kdy byl prodán Janu Ozorovi z Boskovic. V roce 1464 se opět vrátil do rukou Lomnickým, po roce 1480 jej získal Pertold z Tvorkova, který jej prodal roku 1496 Vilémovi II. z Pernštejna. Páni z Pernštejna měli výstavnější hrady, a proto Louku příliš nevyužívali. Přesto byl hrad ještě roku 1521 obyvatelný, ale roku 1560 se již uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hradní areál je obdélného tvaru, na mírné vyvýšenině v západním okraji stával věžovitý palác o rozměrech 16 x 15 metrů, z nějž jsou dnes patrné pouze nevýrazné stopy a jehož prostor zaujímá památník obětem druhé světové války. Na tuto vyvýšeninu s palácem navazovalo podlouhlé nádvoří, sevřené mezi severní a jižní palác. Ze severního paláce jsou dnes patrné pouze valeně klenuté sklepy, z jižního zůstala nádvorní stěna a přilehlé úseky příčných zdí. K nároží jižního paláce kdysi na východní straně přiléhala válcová věž, dnes jsou patrné pouze její základy. Okolo hradu je ještě dnes velmi dobře viditelný val a příkop.   Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba do Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete prohlédnout Městské muzeum. Dále na vás v okolí čeká zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu zámku Lamberk. V zimně můžete navštívit Lyžařský areál Karasín. Rozhlédnout se po okolí je možné z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír vás možná také přiláká. V Rozseči nad Kunštátem najdete Jeskyni blanických rytířů.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.   M.K.

Poutní místo Maria Rast am Stein neboli také P.Marie odpočívající na kameni se nachází 1,5 km jihozápadně od Vyššího Brodu, odkud sem vede značená cesta. Podle legendy se na zdejším místě na počátku 16. století zjevovala na kameni sedící Panna Marie s Ježíškem. V roce 1887 zde byla vybudována nad velkým posvátným kamenem kaplička pro cca 8 osob. Zakrátko nechal vyšebrodský opat Leopold Wackarz vedle kapličky postavi malý poutní kostelík v pseudorománském slohu. Slavnostní vysvěcení proběhlo 15.8.1888 za účasti více než 2.000 poutníků. V roce 1898 byla ke kostelíku vybudována křížová cesta se 14 kapličkami, výjevy na nich byly zhotoveny z litiny. Křížová cesta pak byla zakončena Božím hrobem. Již osm let předtím v roce 1890 byla původní malá kaplička nahrazena novou zděnou kaplí s výklenkem nad kamenem, kde byla umístěna soška Panny Marie Sněžné v životní velikosti. Posléze se sem konaly pravidelně poutě a procesí. Místo bylo opravdu velmi hojně navštěvováno, neboť pod kaplí se nacházel hostinec Alexe Peckla, který zde čepoval klášterní pivo. V době komunistického režimu zdejší místo chátralo, obnovy se dočkalo v 90. let 20. století. Dnes zde najdeme křížovou cestu vedoucí z Vyššího Brodu zakončenou Božím hrobem, kapli a vedle stojící obrazárnu, kamennou kazatelnu pod širým nebem a kousek pod kaplí se nacházejí již jen zbytky obvodových bývalého hostince.