Židovské osídlení ve městě Hranice, v okrese Přerov se datuje do počátku 17. století. Bývalo v Janáčkově ulici. Tam byly postupně postaveny židovské domy, radnice a také synagoga. Původně bývala dřevěná. Současnou synagogu vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně, v maursko-byzantském slohu, tehdy velmi oblíbeném při stavbách synagog. Vzhledem ke stísněnému prostoru a okolní zástavbě v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty.

Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede k němu polní cesta od silnice směřující na Chlum. Hřbitov je doložen v 17. století, ale založen byl patrně již dříve. Na ploše 1.741 m2 se dochovalo okolo 300 náhrobků z let 1711-1940. Hřbitov je udržovaný, ohradní zeď je opravená, stejně tak i vstup u márnice. V obci se nacházela synagoga, která však byla v první polovině 20. století zbořena.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.