Na Studeném vrchu stojí od roku 1940 kamenná 17,5 m vysoká osmiboká věž, která sloužila k zemskému měření ve druhé vlně. Koncem 90. let 20. století se pro svoji nepotřebnost dostala do špatného technického stavu. O její zájem projevily na počátku tohoto století dva spolky. V roce 2003 bylo započato jednání o jejím převodu od státu do majetku obce Velký Chlumec. V roce 2004 se stalo sdružení správcem věže a začaly nutné opravy. Dne 11.12.2004 byla rozhledna poprvé otevřena veřejnosti, alespoň na jeden den. Od roku 2005 pak otevřena veřejnosti v každém období prázdnin. Na vrch věže odkud je výhled vede 81 dřevěných schodů. Odtud je výhled i když ho ztěžují okolní stromy. Pozemky v okolí patří rodu Colloredo-Mansfeldům a vede se jednání o pokácení okolních stromů, které jsou stejně napadeny kůrovcem. I tak je za dobrého počasí možno vidět České Středohoří, Šumavské vrcholky, Krušné hory a dokonce za velmi dobrých podmínek i Ještěd či Sněžka. Rozhledna na Studeném vrchu je v současnosti přístupná o víkendech a svátcích v době od cca dubna do konce října. O Studeném vrchu se vypráví, že kdysi na jeho vrcholku uhlíř v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn prý v lesích často pytlačil. To rozzlobilo ducha Fabiána, což byl zakletý rytíř, který žil v brdských lesích a lidem přinášel jen dobro. Fabián pak uhlíři začal zhasínat milíře a on se pak ze synem odtud musel odstěhovat. Asi dva kilometry od Studeného vrchu směrem na jihozápad se vypíná o něco nižší kopec Velká Baba. Nedaleko jeho vrcholku se nachází skalisko zvané Fabiánovo lože, kde prý Fabián dříve sídlil.

Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji ležící v Nízkém Jeseníku. Město má dlouhou historii a jeho zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací. Doložená historie města začíná roku 1213 kdy byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, bratrem krále Přemysla Otakara II. Městu patří jeden primát, který asi leckoho překvapí. Bruntál je vlastně nejstarším městem na území dnešního Českého státu. Nejstarším městem z institucionálního hlediska. Jak vyplývá z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, obdržel Bruntál deset let před jejím vydáním jako vůbec první obec v českých zemích magdeburské městské právo. Město proto bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc. Důvodem pro založení Bruntálu byla jednak nutnost chránit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství, jednak rudné bohatství těchto hor. Pávě těžba drahých kovů byla hlavním zdrojem hospodářské prosperity po dlouhou dobu. Tuto skutečnost odrážel i městský znak - již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Tím, že byl Bruntál horním městem stal se zeměpanským majetkem, nejdříve tedy moravských markrabat, posléze opavských vévodů. Díky tomu obdržel řadu výsad a privilegií a mohl se velmi rychle rozvíjet. Město se stalo v průběhu 13.století branou pro další kolonizaci Jeseníků, stalo se centrem řemeslné výroby a regionálních trhů. Mělo právo konat ročně čtyři jarmarky a týdenní trh. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál byl tedy předurčen, aby se stal správním centrem širší oblasti, z které se počátkem 16. století konstituovalo svobodné panství Bruntál. Jeho majiteli byli až do roku 1621 páni z Vrbna. V té době prošlo město i renesanční přestavbou, bylo zvelebeno a páni z Vrbna přestavěli hrad na zámek. Útlum těžby na konci 16.století znamenal pro město počátek úpadku. V roce 1621 získal panství jako bělohorský konfiskát Řád německých rytířů, který je vlastnil až do roku 1939. Pokles významu města však pokračoval i nadále. Nejdříve přišly válečné útrapy během třicetileté války, po ní morové epidemie a v 18.století i velké požáry.I přes toto těžké období se Bruntál dočkal stavebních úprav. Byla postavena řada barokních staveb – mimo jiné byl přestavěn zámek a poutní kostel na Uhlířském vrchu a byla postavena piaristická kolej s kostelem. Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Další vlna rozvoje průmyslu v Bruntále následovala ve druhé polovině 19. století. Roku 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc – Opava, v roce 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Ve městě vznikla řada škol. Rozvíjející se město se v polovině 19. století stalo městem okresním. Bruntál čekaly problémy, kterými si prošla většina příhraničních měst s převahou německého obyvatelstva. Od 30. let 20. století sílil nacionalismus u většiny německých obyvatel města, které se stalo baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany. I přes tyto problémy se město za první republiky rozvíjelo. Bylo postaveno 480 nových budov a starší byly rekonstruovány. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem. Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Nejvýznamnější památkou nejen města, ale i regionu je zámek, který vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou původního městského hradu z konce 15. století. Zámek pánů z Vrbna postavený ve stylu severské renesance má netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami a stojí téměř ve středu města. Byl pozdně barokně přestavěn v letech 1766 – 1769. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl upravován v polovině 19. a počátkem 20. století. Dominantu zámku tvoří 61 m vysoká, osmiboká věž s hodinami. Na zámku,se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Zámek je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce. Při zámku je rozsáhlý park s objektem salla tereny, pískovcové sochy a zbytky městských hradeb s baštami. Ve městě je také řada sakrálních památek. nejvýznamnější je kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 13. stol., nyní v novogotické úpravě. Na náměstí stojí několik památkově chráněných domů např. renesanční Gabrielův dům z 16. stol. a významný je i Klüppelův sloup upomínající na událost z třicetileté války.

První zmínka o nejstarší městské památce pochází z roku 1233. V průběhu staletí prošel několika přestavbami. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. Roku 1600 k němu bylo přistavěno podvěží s malou vížkou a na ní umístěn nejstarší známý zvon Jiří. V letech 1722-1729 proběhla přestavba kostela podle projektu J.B.Santiniho, který původně gotickou stavbu zbarokizoval a rozšířil do dnešního půdorysu. Ke konci 19. století proběhla rozsáhlá celková rekonstrukce v pseudogotickém slohu, dokončená v roce 1895. Věž byla značně zvýšena a předpodvěžím zřízen pseudogotický portál. V letech 1936-1937 byl chrám restaurován a v 80. letech pokryt měděnou krytinou. V roce 2004 prošel kostel nákladnou opravou pláště věže a ve stejném roce věnovány unikátní varhany v hodnotě 4,5 mil. korun humpoleckým rodákem Stanislavem Kotyzou.Věž kostela (vysoká 53 m) dnes slouží také k vyhlídce na město a to z výšky 26 m kam vede 111 schodů. Přístupná je od června do září, většinou o víkendech, v době prázdnin pak denně. V mezipatrech se nachází výstavky o historii města.

Rozhledna Hamelika, stojící na stejnojmenném kopci ve výšce 722 metrů n. m. je jedna ze dvou rozhleden Mariánských Lázní. Romantická hradní hláska Je vzdálena jen půl hodinky chůze od lázeňské kolonády, nedaleko výletní restaurace Panorama. Rozhledna je to poměrně stará a tento pocit navozuje také to, že byla vystavěna ve stylu romantické zříceniny. Byla postavena roku 1876 a aby dojem středověku byl ještě umocněn byly k věži přistavěny rozbořené zdi, a polorozpadlý vstupní portál. Samotná věž byla válcová a 20 metrů vysoká se 120 schody vedoucími na otevřenou vyhlídkový plošinu. Radní si sice přáli, aby byla zastřešena, ale to by neodpovídalo středověkému ztvárnění, proto byl realizován původní návrh. Původně se jmenovala Císařská, jméno Hamelika ji dali v průběhu doby místní obyvatelé. Prakticky v nezměněné podobě slouží dodnes a je volně přístupná. Jsou z ní nádherné výhledy na velkou část Mariánských Lázní a na vrcholky Českého a Slavkovského lesa.   Výhled sever: Slavkovský les s Lesným a Lysinou východ: omezen stromy jih: omezen stromy, částečně Mariánské Lázně západ: Dyleň Popis cesty Autem - po příjezdu do Mariánkých Lázní se vydejte do lázeňské části, odtud Anglickou ulicí, u Casina odbočit na seroentiny ulicí Pod Panoramou k hotelu Panorama. Ideální místo pro parking a po červené značce zbylý půlkilometr dojděte pěšky.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Mariánské Lázně město. Odtud se podél kolejí na východ vydejte k silnici, kde narazíte na zeleně značenou turistickou trasu. Po ní až do lázeňského centra na rozcestí značených cest. Zde se napojíte na červeně značenou turistickou trasu, která vás po kilometru dovede až k rozhledně. Procházka je dlouhá 3 kilometry.