Strahovská obrazárna vznikla v roce 1836. Roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, v letech 1992-93 k jejich opětovnému scelení v prostorách kláštera premonstrátů na Strahově. Jádrem Strahovské obrazárny jsou významné soubory maleb a plastiky české a středoevropské gotiky, rudolfínského malířství a českého a středoevropského barokního a rokokového malířství. Kromě třinácti stovek obrazů různé kvality zahrnuje též rozsáhlou sbírku grafiky a užitého umění. V roce 1993 byla v prvním patře ambitu Strahovského kláštera otevřena stálá expozice pod názvem Strahovská obrazárna, Od gotiky k romantismu, představující 99 nejkvalitnějších obrazů a plastik z časového roz162 mezí 14.-19. století. Součástí expozice je reprezentativní soubor užitého umění, převážně liturgického určení, rovněž z období 14.-19. stol.

Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

Rozhledna na Černé hoře (1299 m) nad Jánskými Lázněmi je unikátem mezi našimi rozhlednami. Není to ovšem první vyhlídková stavba, která stojí na tomto vrcholu Krkonoš. Historie pamatuje již dvě dřevěné rozhledny, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století, kdy se Janské Lázně začaly stávat jedním z center turistického ruchu v Krkonoších. Nejprve roku 1896 nechal provozovatel místní restaurace Rudolf Bönsch vybudovat nízkou dřevěnou konstrukci. Ta však brzy nestačila zvýšenému zájmu turistů, a tak musela na přelomu století ustoupit nové. Ta byla již 10 metrů vysoká, krytá a na vyhlídkové terase byl dalekohled a plastická výhledová mapa. Sloužila do 20.let kdy musela být kvůli značnému opotřebení uzavřena. Na novou vyhlídkovou věž si musela vrchol Černé hory počkat takřka osmdesát let. Při její stavbě byl originálně použit jeden ze stožárů kabinkové lanovky, která vozila na vrchol turisty již od roku 1928. Když byla roku 1981 zrušena a nová vedena jinou trasou, zůstal stožár č. 8 na svém místě. Ten využilo sdružení Panorama pro výstavbu nové rozhledny. Ve spojení s mobilním operátorem tak byla 1.ledna 1998 otevřena unikátní vyhlídková věž. Konstrukce stožáru byla doplněna o vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů na kterou vede točité schodiště se 106 stupni s úpravou umožňující zimní provoz. Na rozhledné jsou umístěny vysílače mobilních operátorů a také kamera pořadu České televize panorama. Rozhledna je otevřena celoročně do 16 hodin, podmínkou je však dobré počasí.