Románský kostel byl postaven kolem roku 1168 na místě starší rotundy. V 70.-80.letech 14. století byl goticky přestavěn. Tehdy byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář. Renesanční přestavba pak proběhla v roce 1591. V první třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Kolem roku 1800 při pozdně barokní úpravě byly prolomeny nová okna a rozšířena varhanní kruchta. Roku 1892 byl kostel znovu upraven tentokrát puristicky, odstraněny některé pozdější přístavby. Mělo jít o obnovu románského vzhledu, příliš se však nepovedla. V roce 1910 byl postaven sousední kostel sv. Jana Křitele. Od té doby se změnila funkce kostela na hřbitovní a začal postupně chátrat. V současné době (2009) není kostel v příliš dobrém stavu. Stavba je jednolodní z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce. Presbytář je pětiboce uzavřený s opěráky. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž 38,5 m vysoká. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. Na věži je jedno románské okno a dvě sdružená románská okénka. Pod střechou je opět římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem. Presbytář dodnes osvětlují gotická hrotitá okna s kružbou (původně jich bylo sedm) a je sklenut dvěma poli žebrové klenby. Klenební žebra jsou štíhlého hruškovitého profilu a protínají se ve dvou velkých kruhových svornících s reliéfem růžic. Ve východní stěně se nachází konzole s reliéfem lidské polopostavy. Najdeme zde i pozůstatek sanktuáře. Vybavení interiéru kostela je víceméně barokní až rokokové. Rokokový je hlavní oltář z roku 1794. Dále jsou zde pak boční oltáře z roku 1766 a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky, jeden Anny a Ludmily Mírkové ze Solopysk (1582), druhý Adama Mírka ze Solopysk (1560) a třetí Barbory Dobřichovské (1581).

Černá věž z neomítnutého zdiva je jediným pozůstatkem krušnohorského hradu Nejdek, který je obklopen mnoha tajemstvími a nezodpovězenými otázkami. Ty se týkají především jeho počátků a osoby zakladatele. Historie hradu Hrad vystavěný na úzké a strmé žulové ostrožně nad ohybem řeky Rolavy postavil v průběhu první poloviny 13. století zřejmě český král. Jestli to byl Přemysl Otakar I. s určitostí tvrdit nemůžeme. Hrad vznikl jako strážní při neklidné hranici s Chebskem. Právě blízkost štaufského Chebska je asi důvodem neobvyklého a náročného zděného provedení se čtyřhrannou věží. Tento typ staveb totiž nebyl na českém území vůbec obvyklý. První písemná zpráva je až z roku 1300. Tehdy byl Nejdek v držení Konráda Plicka, jenž ho vlastnil do roku 1341. Roku 1446 získal hrad i městečko v podhradí s cínovými doly Matyáš Šlik. V držení Šliků zůstalo nejdecké panství až do roku 1602. Tehdy byl už starý hrad neobýván, neboť Šlikové si postavili na jižním okraji města renesanční zámek. Na jeho stavbu byl starý hrad zřejmě rozebrán, ovšem kromě dochované Černé věže. Tu zachránila skutečnost, že byla přestavěna na zvonici farního kostela. Jen pro úplnost dodejme, že po rodu Šliků se nakrátko stal majitelem panství Bedřich Colona z Felsu a v roce 1623 získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Zámek byl zbořen při stavbě pseudohistorického zámečku továrníka Königswartera koncem 19. století. Dispozice hradu Hrad Nejdek byl nevelký. Jeho přední část chránil do skály vylámaný šíjový příkop. Za druhým příkopem se v čele hradu vypíná Černá věž, jež má nepravidelný, lichoběžný půdorys. V 19. století byla věž snížena, opatřena ochozem a jehlancovou střechou. Ve stísněném prostoru za věží stávala nejspíše obytná budova, ze které se do dnešních dnů dochovaly již jen rozvaliny. Budova byla vsekána jednou svou částí do skalního podloží. Nejvýraznější dochovaný pozůstatek je příčná zeď vystavěná z velkých kvádrů a opatřená střílnovým okénkem. Tipy na výlet Přímo v Nejdku najdete Národopisné muzeum. U obce Pernik můžete vystoupit na vrchol Dračí skály, u Abertam zase na rozhlednu Plešivec. U obce Šindelová se nachází přírodní památka kamenný hřib, zbytky vysoké pece nebo zámek Favorit. Ubytování najdete přímo v Nejdku.

Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky. 

Zastávka lanové dráhy Újezd je jednou ze tří stanic. Je položena nejníže. Navazuje na tramvajovou dopravu, na tramvajovou zastávku Újezd.