Schody spojují sídliště Barrandov s ulicí Do Klukovic. Slouží především k cestě do Prokopského údolí.

Loreta v Praze Hradčanech patří mezi nejvýznamější památky města. Areál tvoří jedinečná umělecká a historická architektura. Krom známé zvonkohry umístěné ve věži Lorety, zde najdeme neméně známou Chýši, kostel Narození Páně, řadu kaplí s jedinečou výzdobou, umělecká díla všecho druhu, včetně vzácných monstrancí a dalčích cenných relikvií.

Muzeum v Horní Blatné je zděné stavení s hrázděným patrem. Jedná se o měšťanský barokní dům z poloviny 18.století. Na bohatě profilovaném portálu je letopočet 1754, místnosti v přízemí jsou klenuté, v jedné patrové místnosti je původní štuková výzdoba stropu a nad schodištěm je dřevěný kazetový strop. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy a patří pod Krajské muzeum Karlovarského kraje. Stálá expozice dějiny těžby a zpracování cínové rudy v západním Krušnohoří. Modely důlní techniky, velkoplošný model Horní Blatné, mineralogické sbírky, cínové nádobí. Dějiny Hornoblatenska a regionální galerie. Připomenuto je dílo místního písničkáře Hanse Sopha (1869 – 1954).    

  Památník Prokopa Diviše v Přímětících, který spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě, je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu.  Drobná funkcionalistická stavba se nachází ve znojemské městské části Přímětice, v parku u farního kostela sv. Markéty. Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 Helvíkovice u Žamberka – 25. prosince 1765 Přímětice u Znojma), byl slavný český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu (1750–1754). Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760), ovšem na základě odlišné, ne zcela správné koncepce.   Popis expozice Autorem návrhu památníku je brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy "povětrnostní mašiny" zhotovil znalec života a díla Prokopa Diviše dr. ing. Vladimír Sach. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936. Znovuotevření Památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998. Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviše a oslavy jeho výročí ve Znojmě a v Příměticích v létech 1898 až 1998.