Nespornou dominantou území hřbitova je novorenesanční budova obřadní síně. Nad průčelím z ní vystupuje věžovitá část klenutá kupolí s helmicovitou střechou, na průčelní stěně otevřená podvojným oknem rámovaným pilastry s jónskými hlavicemi. Na vrcholu střechy stojí čtyřboká lucerna rovněž s helmicovitou stříškou. V prostoru předsíně, před vchodem do hlavního obřadního prostoru, je osazena pamětní deska se stručnými historickými údaji. Projekt vytvořil arch. Bedřich Muenzberger.

Venušina sopka je vyhaslá čtvrtohorní sopka nacházející se nad obcí Mezina. Je charakteristická stratovulkanickou stavbou tvořenou převážně čedičem pokrytým sopečnými vyvrženinami. Současná podoba vulkánu má mírně kupovitý tvar, jehož vrchol poznamenala v minulosti těžba. Najdeme zde několik lomů, které odkrývají rezavé, hnědočervené nebo narudlé tufy s velkým množstvím sopečných pum (části hruškového či slzovitého tvaru často stočené či zkroucené). Také se zde hojně nachází zelený nerost olivín. Od vrcholu vybíhá směrem k severu až severovýchodu lávový proud, jenž je výsledkem několika erupcí v době před více jak 1,9 miliony lety. Tento proud se pak stočil východním směrem a dostal se až do údolí Černého potoka. Zde je také jeho část k vidění, označovaná jako Přírodní památka - lávový proud u Meziny. Přírodní památka je volně přístupná po turisticky značené cestě. Z některých míst je také dobrý rozhled do blízkého okolí, daleké výhledy vrchol neposkytuje.

Pravoslavný kostel sv. Václava byl v Třebíči postaven v letech 1939-1940, podle projektu profesora Kolomackého. Stavba napodobuje staré byzantsko-slovanské církevní stavby. Její báň je pokryta zlatou fólií.

V obci Chotěšov, která leží na jih od Plzně, se nachází bývalý klášter premonstrátek u kostela sv. Václava a Panny Marie. Na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou ho založil mezi lety 102 – 1210 blahoslavený Hroznata. Učinil tak na přání své sestry Vojslavy, která se vracela po smrti svého manžela z Krakova zpět domů a chtěla vstoupit do kláštera. Hroznata stál i u založení kláštera premonstrátů v Teplé. První řeholnice přišly z premonstrátského kláštera v Doksanech a Vojslava se stala jeho první abatyší. Kostel sv. Václava byl vystavěn hned v jeho počátcích. Po pádu Přemysla Otakara II. roku 1278 byl klášter i s kostelem vypleněn, vzápětí však došlo k opravě a kostel byl nově vysvěcen roku 1282.Následné období vlády Karla IV. znamenalo pro Chotěšovský klášter velký rozkvět. Klášter získal nemalé bohatství, vliv a proběhly stavební úpravy. Dobu rozkvětu ukončily husitské války. Roku 1421 byl klášter vypálen, jeptišky si našly úkryt za plzeňskými hradbami, ale císař Zikmund klášterní majetek zastavil a klášterní komunita měla tak po svém obnovení nemalé finanční problémy. Návrat starých časů mohl přinést nástup Ladislava Pohrobka na český trůn, potvrdil premonstrátkám roku 1455 dřívější výsady a majetek. Ovšem nepřízeň dalších panovníků a také všeobecný úpadek klášterního života v 16. století znamenaly pro klášter další těžkosti.V době třicetileté války žilo v klášteře jen 14 jeptišek. Roku 1619 byl klášter zkonfiskován a roku 1620 byl prodán do dědičného držení Mansfeldů. Po porážce českých stavů se dostal majetek zpět do držení sester. Válka areál dosti poškodila, proto byla nutná jeho rekonstrukce. Až klidnější a pro katolickou církev příhodná doba vrcholného baroka umožnila výstavbu nového kláštera. Prakticky celou druhou polovinu 17. století věnoval probošt Norbert Kastl zvelebování celého komplexu. Do monumentální přestavby se pustili i jeho nástupci a roku 1756 byla dokončena čtyřkřídlá budova konventu podle projektu J. Augustona. Premonstrátky se ovšem z nových prostor netěšili dlouho. Klášter v Chotěšově neušel během reforem Josefa II. svému zrušení. Jeho majetek přešel do Náboženského fondu, od kterého jej roku 1822 koupil kníže Karel Alexandr Thurn-Taxis. Klášterní kostel byl uzavřen a ponechán zkáze. Neobydlen zůstal klášter roku 1878, tehdy byl pronajat salesiánkám, které zde obnovily klášterní komunitu a otevřely pensionát pro výchovu dívek. Roku 1937 přešly některé konventní budovy a zahrada úplně do majetku salesiánek. Hrabě Thurn-Taxis jim je byl nucen prodat za symbolickou cenu po pozemkové reformě roku 1925. Činnost řádové školy byla ukončena válečnými událostmi v roce 1939. Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. V roce 1950 byl starobinec i sestry vystěhovány a klášter sloužil jako kasárna. Roku 1991 byla ta část kongregace, kterou roku 1937 koupily, vrácena salesiánkám. Sestry, které žijí v Chlumci u Ústí nad Labem, darovaly konvent obci Chotěšov a zahrady Biskupství plzeňskému. Budova konventu se zachovala ve své vrcholné barokní podobě. V jižním křídle na honosném dvouramenném schodišti je zachována freska putování řeholnic k Bohu. Roku 1901 byl u severního křídla vysvěcen nový v pseudobarokním slohu vystavěný kostel Srdce Páně. V severovýchodní části komplexu je budova prelatury, která má ve sklepení gotické portálky. Roku 2004 byl klášter v Chotěšově zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. V jeho útrobách se pořádá řada kulturních akcí.