Branický kostel sv. Prokopa je jednolodní stavba s kněžištěm ukončeným apsidou, s připojenou sakristií na jižní straně a s hranolovou věží na západní straně. Svatyně je novorománská, postavená v roce 1900 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky.

Nádherný barokní zámek Štiřín leží v části obce Kamenice asi 25 km od centra Prahy. V tichém romantickém prostředí zámeckého areálu obklopeného rybníky a anglickým parkem stojí dnes luxusní čtyřhvězdičkový hotel.                                  Původní tvrz v místech zámku vznikla již počátkem 15. století, ale výrazně se zapsala do historie až roku 1562, kdy zde přenocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce byla tvrz přestavěna v zámek. Z původní stavby se zachovaly pouze 3 místnůstky v přízemí. Hodně z dnešního vzhledu však získal teprve až roku 1750. Tehdy vznikla především jeho trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, později hrabě Nostic-Rheinek. Za něj proběhly další stavební úpravy objektu. Roku 1870 kupuje zámek mědikovec a kotlář František Ringhoffer z nedaleké Kamenice, a jeho rod jej vlastní až 1945. Dnes je zámek soukromým hotelem a nabízí klientům široké spektrum hotelových služeb a možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Štiřín je také vhodné místo pro konání seminářů, školení, firemních akcí a rodinných oslav. Především je však romantické prostředí barokního zámku vhodným místem pro pořádání svatebních obřadů.                      Nádherný trojkřídlý zámek  si můžeme prohlédnout zvenku buď ze zahrady, nebo od golfového hřiště, které jsou volně přístupné, interiéry zámku pak čekají na ubytování nebo si je návštěvník prohlídne při svatebním obřadu nebo jiné společenské akci. Pokud se nebudete chtít ubytovat přímo na zámku Štiřín, pak se v nedalekém okolí nabízí ubytování ve Velkých Popovicích, kde stojí za návštěvu i známý pivovar. Na něm se pravidelně konají tzv. Dny Kozla.

Veslařský ostrov leží při pravém břehu Vltavy jižně od Vyšehradu mezi Podolským nábřežím a Císařskou loukou. S nábřežím je spojen mostem ústícím na Podolské nábřeží. Název ostrova je odvozen od jeho využití. Sloužil veslařům. Dříve se také jmenoval Švarcenberský. I dnes je ostrov využíván k vodáckým účelům a k rekreaci. V severní části ostrova je zařízení Pražských vodáren.

Malostranské náměstí tvořilo centrum města Malé Strany od jeho vzniku. Spojují se zde komunikace vedoucí od Klárova, Karlova mostu a od Smíchova. Náměstí je na mírném svahu a tak se jeho horní část původně jmenovala Horní rynk a spodní Dolní rynk. Od 16. do 19. století získalo pojmenování Vlašský plac podle italských osadníků obývajících převážně nedalekou Vlašskou ulici. Do roku 1869 se nazývalo Štěpánské náměstí podle arcivévody Štěpána, který byl v letech 1844 – 1847 českým místodržícím. Současný název je oficiálně používán od roku 1869. Po nějakou dobu se však v téže době spodní část nazývala Radeckého náměstí. Stále zde totiž socha rakouského maršála hraběte Václava Radeckého z Radče. V současné době je umístěna v lapidáriu Národního muzea. Mezi dolní a horní částí Malostranského náměstí je rozlehlý komplex bývalého jezuitského profesního domu, raně barokní stavba Giovanniho Domenika Orsiho a Franceska Luraga, postavená v letech 1674-91 a později několikrát upravována. už dlouho před příchodem Tovaryšstva Ježíšova zde stála řada měšťanských domů, první malostranská radnice a prastará rotunda sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb, oddělených úzkou Ševcovskou uličkou, byl farní kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Jezuity to centrálně položené místo přitahovalo a tak není divu, že za podpory Albrechta Valdštejna a Karla z Lichtenštejna na výstavbu svého domova nakonec získali. V roce 1625 došlo k předání a po zadaptování se o rok později mohli profesní bratři do domů nastěhovat. Novostavba jezuitského domu byla umožněna až velkým darem Václava Františka hraběte z Kolowrat, který se stal v roce 1650 členem tohoto řádu. Dne 6.9.1673 byl položen základní kámen k novému kostelu sv. Mikuláše a 28.3.1674 se začaly kopat základy Nového domu, jehož stavba byla dokončena v roce 1691. Ke kostelu a k bývalému profesnímu jezuitskému domu jsou přitulené tři menší stavby: středověký dům Moserovský čp. 3; dům „U bílého orla“ čp. 4 a Grömlingovský palác čp. 5, na jehož nároží v přízemí je proslulá Malostranská kavárna, kdysi Café Radetzky. Před kavárnou stál totiž pomník rakouského maršála Václava Radeckého z Radče, vojáka, který neblaze proslul v letech 1848-49 tvrdými zásahy proti italskému hnutí za svobodu a nezávislost. Později ho vystřídal bronzový pomník francouzského historika Ernesta Denise od Karla Dvořáka. Radeckého pomník je v lapidáriu Národního muzea. Kde skončil Denis, není známo. Kavárna sloužila za Rakouska důstojníkům a penzistům, za první republiky literátům a v poslední době nejvíce návštěvníkům Prahy a obdivovatelům Malé Strany.