Hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodně od centra obce, zhruba 200 m od silnice vedoucí do Nové Vsi, v těsném sousedství Doláneckého potoka. Hřbitov byl založen roku 1856 a na jeho ploše 1.502 m2 se dnes nachází přibližně 90 náhrobků z let 1856-1931 v různém stádiu zachovalosti. Z ohradní zdi i márnice zbyly již jen malé zbytky zdiva a hřbitov je tak přístupný bez obtíží i když k němu nevede žádná přístupová komunikace. Nejlepší cesta je tak mezi polem a korytem potoka.

Dominantou obce Osečany je zdejší barokní zámek ležící nad potokem Mastníkem u Sedlčan.                                          Historie zámku Prameny z roku 1352 dokládají Jana z Osečan jako držitele zdejší vsi, jehož potomci zde sídlili až do počátku 15. století. Pak zde žili Osečanští z Osečan, po nich od roku 1528 Břízští z Břízy a následně Vojkovští z Milhostic. Osečanskou tvrz založil zřejmě již Jan z Osečan ve 14. století, poprvé je výslovně zmíněna až roku 1526. Snad Vojkovští z Milhostic, ve druhé polovině 16. století, přestavěli tvrz na renesanční zámek. I na zdejším panství se majitelé často střídali, roku 1622 byl zámek pro účast ve stavovském povstání zabaven Adamu Řepickému ze Sudoměře. Zabavené panství směnil Albrecht z Valdštejna s Pavlem Michnou z Vacínova, jehož syn jej musel roku 1665 pro dluhy prodat Wolfgangovi Hennegovi. Roku 1733, za Jana Václava Bubna z Litic, byla v jižním křídle zřízena kaple sv. Anny s bohatě zdobeným vstupním portálem z nádvoří. Novogotická přestavba zámku se konala za Jany Tieglové z Lindenkronu v letech 1850-60. Majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1928, kdy zámek koupil lékařský spolek s úmyslem zřídit zde ozdravovnu. V letech 1943-45 byly Osečany vyklizeny a využívány německou armádou. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes je veřejnosti nepřístupný a vypadá opuštěně. Podoba zámku Osečanský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova s věžičkou na střeše v ose západního křídla. Severní fasáda je raně barokní s vysokým pilastrovým řádem, dvorní fasáda jižního křídla má dvě barokní sochy po stranách portálu do kaple. Barokní zámek obklopuje zámecký park, na který navazuje les a rybník. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Drakoušek, odkud je krásný rozhled po okolí. Navštívit můžete také raně barokní zámek Radíč ve stejnojmenné obci nebo zříceninu hradu Kozí hřbet. Za návštěvu stojí i Památník Josefa Suka v nedalekých Křečovicích. Odtud se také můžete vydat na Sukovu stezku. Ubytovat se můžete v Sedlčanech.

Stanice je situována podél ulice Mukařovského blízko nákupního centra Luka. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994.Hloubka nástupiště je zde ojediněle nad terénem a to 1,5 m.Stanice je nadzemní, jednolodní. Konstrukce je z ocelových rámů zastřešená lehkou konstrukcí se světlíky. Založení stanice je na železobetonové desce a boky stanice jsou prosklené. Stanice má jeden nadzemní vestibul, který je s nástupištěm spojen schodištěm a výtahem. Vestibul je spojen lávkou s blízkým obchodním centrem.

Původní gotická radnice byla postavena v první polovině 14. století. Z ní se zachovala do dnešní doby radniční věž postavená o něco později v letech 1502-20. Na čtyřech mohutných pilířích byla sklenuta do lomeného oblouku předsíň radnice. Na předsíni byla vybudována arkýřová kaple s gotickými okny. Věž je zakončena osmibokou vyzděnou helmou, posázenou po stranách kraby. Kolem ní je pak ochoz kam je přístup s průvodcem. Věž je vysoká 53,7 metrů. Vlastní radnice byla později barokně přestavěna.