Nevýrazné pískovcové návrší s čedičovým vrcholem Mužský (463 m.n.m.) poskytuje krásný kruhový výhled. Na vrchu se nachází pamětní kámen připomínající boje prusko-rakouské války z roku 1866. V blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců. Vrchol byl v minulosti poničen těžbou čediče. Na západním úbočí nad vesnicí Dneboh zhruba 1,5 km od vrcholu roste tzv. Tančící les, stromy zde ve svahu rostou šikmo. Vznikl po velkém sesuvu půdy 27.6.1926. Tehdy tento sesuv zničil na 11 domů osady Kavčiny.

Starobylý dům čp. 53 vznikl spojením dvou starších domů. Ten severní byl pozdně gotický a jižní renesanční s velkým mázhausem. V prvním patře domu se dochovala místnost s malovaným stropem ze 17. století.

Katastr Bubeneč je součástí městské části Praha 6.Osada Bubeneč, se původně nazývala Přední Ovenec. Část Troji nesla podobný název, Zadní Ovenec. První dochované zmínky o Bubenči pocházejí z roku 1197. Název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch), českého Vovenec nebo od názvu blízké obce Bubny. Bývalá obec Bubny je dnes součást katastru Holešovice. Nacházela se na předmostí dnešního Hlávkova mostu a zahrnovala i dnešní Letenské sady. Součástí dnešního Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Právě Výstaviště je mnoha Pražany pokládáno za území Holešovic.Status města Bubeneč získal 26.10.1904. Současně byl Bubenči přidělen i městský znak. Privilegium k jeho používání ale Bubeneč obdržel až 17.2.1905. Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské části Praha 6 (větší část) a Praha 7.Bubeneč je také místem, kde lze najít mnoho zajímavých objektů. Vedle již zmíněného Císařského ostrova, Stromovky a Výstaviště, jsou to sochy, památníky, pamětní desky. Součástí Bubenče je i Malá Říčka. Navštívit Bubeneč rozhodně stojí za to. Výhodou v současné době je, že je zde i železniční stanice Bubeneč. Z centra, z Masarykova nádraží je to do Bubenče pár minut.

Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.