Bechyňský kostel sv. Matěje je situován na hlavním bechyňským náměstí T.G.Masaryka. Stavba byla vybudována patrně na přelomu 13. a 14. století. V letech 1613-1615 byla provedena přestavba hrazená majitelem panství Adamem ze Šternberka a hejtmanem Ondřejem Holušickým. Tehdy byla vystavěna 36 m vysoká věž a v interiéru kůr. V roce 1740 dostal kostel barokní úpravu, nad presbyteriem byl vyzdvižen štít a věž dostala cibulovitou báň. Kostel se netradičně do náměstí otvírá svým presbyteriem. Jde o gotické síňové dvojlodí s přetiboce zakončeným presbyteriem doplněným opěráky. Kousek vedle presbyteria je situována kostelní věž. Presbytář je sklenut síťovou klenbou s profilovanými žebry. Zhruba 21 m dlouhá loď se lomenými okny pak klenbou křížovou s hřebínkovými žebry. V přízemí pětipatrové věže je situována sakristie. Zařízení v interiéru pochází ze 16. až 18. století. Hodnotnou památkou je cínová křtitelnice s figurálními reliéfy (1555), obraz Klanění králů namaloval Cornelius de Vos (1620-1630). Zbytek vybavení je pak převážně barokní. Věž kostela kde se až do 50. let 20. století nacházel hlásný je přístupná veřejnosti (otevírací doba).

Historie Starého Města. Na území Starého Města vznikaly osady již v době románské. Po roce 1320 bylo území této aglomerace obestavěno hradbami. Do tohoto území bylo zahrnuto i takzvané Havelské město, které leželo přibližně mezi Ovocným trhem a Železnou ulicí. Mělo své vlastní hradby a tržiště a ve 13. století splynulo se Starým Městem. V místě dnešní Havelské ulice býval tzv. Havelský trh, zvaný též Nové tržiště. V roce 1347 se na něm konala korunovační hostina Karla IV. Při stavbě staroměstských hradeb byly do území města zahrnuty i některé přilehlé osady. V roce 1337 byla zřízena městská radnice a v roce 1348 zde byla založena univerzita. Vznikaly zde významné správní a církevní instituce. Za zmínku stojí Betlémská kaple, v níž kázal Jan Hus upálený 6.7.1415 katolickou církví. Na Staroměstském náměstí, centrem Starého Města, se odehrávala řada významných událostí spojených s historií Prahy a Českých zemí. K Praze bylo připojen v roce 1784. Současnost Starého Města. Staré Město je nejvýznamnějším pražským historickým městem. Je zde soustředěno velké množství historických, kulturních a církevních památek. Proto je také jednou z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších částí Prahy.

Zachovalý barokní zámeček stojí v městečku Manětín, které je pro množství barokních památek a soch nazýváno barokní perla západních Čech. Manětín se nachází asi 35 km na sever od Plzně. Sídlo Lažanských z Bukové Na místě dnešní zámku stál ve středověku pravděpodobně gotický hrad, který v 16. století nechali tehdejší majitelé panství pánové z Hrobčic přestavět na renesanční zámek. Hrad už v té době byl zříceninou a pro stavbu zámku byly využity jen přízemní klenuté místnosti. Dnešní barokní podobu získal manětínský zámek v roce 1712 za Lažanských z Bukové. Manětín předtím postihl velký požár a přestavba zámku byla vlastně nutností. Podle návrhu G.B.Santiniho vznikla patrová obdélná budova. Lažanští z Bukové vlastnili manětínský zámek v letech 1621-1945, kdy jim byl zkonfiskován. Barokní nádhera Zámek se táhne po celé délce náměstí a má půdorys obráceného U, k jehož ramenům se připojují vzadu sklepní budovy gotického hradu. Z druhé strany zámku je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou francouzskou barokní zahradu. Budova je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V objektu je klasická zámecká expozice s barokním mobiliářem a unikátní sbírkou obrazů zámeckého služebnictva z 1. poloviny 18. století, dochovanou knihovnou a freskovou výzdobou od F. J. Luxe v hlavním sále. Do patra vede zachované schodiště s alegoriemi Čtyř živlů a místnosti zdobí nástropní malby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete novogotický zámek Nečtiny. Najdete tu také zříceninu hradu Preitenštejn, zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů tamtéž. Zřícenina hradu Nevděk stojí za navštívení ve Žluticích. Ubytování najdete v Plzni.

Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.