Zajímavá technická památka stojí v ulici Na Přístavě. Jde o renesanční vodárnu postavenou z cihel a kamení v roce 1597. Patrně tak pro tento účel  byla upravena jedna z hradebních věží. Nová renesanční vodárna nahradila zřícenou dřevěnou stavbu. Na jižní straně je u vstupu dochovaný pískovcový renesanční portálek.

Původně knížecí hrad byl goticky přestavěn ve 14. století a v roce 1468 přešel na pány z Cimburka. Další razantní přestavby se dočkal za kancléře Českého království Jana ze Šelmberka na počátku 16. století. Z té doby pochází novostavba paláce s interiéry osvětlovanými velkými pravoúhlými okny. Roku 1555 hrad zachvátil požár a následně byl znovu přestavěn v renesanční zámek pro Krajíře z Krajku. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy a byl pobořen. Od počátku 18. století sloužil jako kasárna. K tomu účelu byl v letech 1752-83 přestavěn a zvýšen o jedno patro. V současné době je hrad využíván k muzejním účelům.

Schody spojují sídliště Barrandov s ulicí Do Klukovic. Slouží především k cestě do Prokopského údolí.

Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Chráněným územím byla plocha vyhlášena v roce 1988. Rozkládá se na ploše 0,36 ha. V blízkosti zlomu se nachází Hloubětínský zámek. Skalní výchoz na pravém břehu Rokytky, na kterém je postaven hloubětínský zámeček,. je přírodní památkou, tvořenou hnědými jílovitými břidlicemi, křemenci a černými jílovitými břidlicemi. V lokalitě se do druhé světové války příležitostně težilo, dnes je toto místo částečně zarostlé.