Expozici o životě a díle hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935) v domě, kde žil a tvořil, můžeme navštívit v obci Křečovice poblíž Sedlčan. Domek nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde Josef Suk mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Bylo to již v době, kdy byl proslulým členem Českého kvarteta. Přijížděli sem za ním také další významné osobnosti hudebního života, např. Antonín Dvořák nebo Václav Talich. Na sklonku svého života, kdy Josef Suk již nebydlel trvale v Praze, ale odstěhoval se do Benešova, uvolnil domek pro rodinu svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze. Památník prošel nedávno rekonstrukcí a roku 2008 byl znovu otevřen pro veřejnost.   Stálá expozice   Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru. Ve dvou místnostech je zde zachován původní nábytek. V pracovně Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, v salónu rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.     Na co se můžete těšit Expozice – Josef Suk (1874–1935), život a dílo hudebního skladatele Sukův nábytek a klavír, lidová keramika z rozsáhlé umělcovy sbírky Každoroční koncert v rámci Pražského jara, pietní slavnost Sukovy Křečovice   V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze.

    V závěru roku 2010 otevřel CZECHDESIGN vlastní prostor, který se postupně stává dějištěm mladého českého designu. Na realizaci tohoto prostoru se podílelo mnoho českých výrobců a designérů, ale také čtenářů portálu www.czechdesign.cz. Prostor CZECHDESIGN.CZ, o. s. ve Vojtěšské ulici, v Praze 1 slouží jako prostředník mezi designéry, veřejností a výrobci. Jeho součástí je i Galerie/CZD a odborná knihovna s materiály, katalogy a publikacemi, které jsou věnované designu. Pravidelně se zde konají komorní výstavy, přednášky, besedy a workshopy určené pro odbornou i širokou veřejnost, ale také setkání výrobců s designéry.    

Dřevěný kostelík karpatského typu stojící v Jiráskových sadech byl počátkem 16. století postaven v obci Habura na východním Slovensku. V letech 1744-1745 byl po postavení kamenného kostela převezen do Malé Polany, kde svému účelu sloužil až do roku 1915. Tehdy za první světové války byl značně poničen. Byl sice opraven ale nevyužíván, protože v Malé Polaně byl rovněž postaven kamenný kostel. V roce 1934 byl již ve velmi špatném stavu a hrozil mu zánik. Na jaře v následujícím roce jej zakoupilo město Hradec Králové ze 12.000 korun československých. V květnu a červnu byl rozebrán a převezen  po želenici do Hradce. Během léta pak sestaven v srpnu předán městu do užívání. Slavnostně otevřen 28.10.1935 jako památka padlých československých legionářů za první světové války. Kostel má dnes v pronájmu pravoslavná církev. Branka je kopií branky v Nižném Mirošově na východním Slovensku.

Historie hradu Hrad na vysoké kuželovité hoře, západně od Nové Paky, vystavěli na počátku 14. století páni z Vartenberka. Jeho první známý majitel a patrně i zakladatel byl Markvart, jenž se po svém sídle roku 1325 psal „z Goldenburka “. Hradní jádro, ovládající vrchol kopce, sestávalo z veliké hranolové věže spojené s palácem v jeden celek. Roku 1406 koupil hrad nejvyšší královský purkrabí Jan Krušina z Lichtenburka. Jeho syn Hynek byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu. Před rokem 1427 se však již uvádí jako spojenec císaře Zikmunda. Před svou smrtí roku 1454 zdokonalil hradní opevnění výstavbou vnější hradby se šesti podkovitovými dělostřeleckými baštami. Hynkovi potomci sídlili na Kumburku do konce 15. století. Hrad jako vězení Po krátké držbě několika rodů získali hrad před rokem 1529 Trčkové z Lípy. Za nich, v průběhu 16. století, ztrácel Kumburk postupně svůj význam, nebyl trvale osídlen a chátral. Noví majitelé panství Smiřičtí ze Smiřic, využili pevný nepřístupný hrad jako vězení. V kulaté věži, zvané od té doby jako Panenská, byla pro pletky milostné s člověkem selského rodu vězněna více jak 11 let Eliška Kateřina Smiřická. Krutý ortel nad ní vyřkl její otec Zikmund Smiřický, avšak i po jeho smrti roku 1608 ji držela ve vězení její vlastní sestra Markéta Saloména. Jedné noci roku 1619 ji z vězení na Kumburku unesl Jindřich Ota z Vartenberka zvaný Kulhavý, a oženil se s ní. I on si pak činil nárok na dědictví Smiřických. Konec sporům učinil výbuch prachu v hradu roku 1620, při němž Eliška spolu s desítkami lidí přišla o život. Majetek Smiřických nakonec získal Albrecht z Valdštejna. Kumburk, zpustlý v časech třicetileté války, kdy se dostal do moci Švédů, byl na příkaz císaře roku 1658 rozbořen, aby se opět nestal opěrným bodem. Z hradu se zachovaly základy paláce, torzo velké i Panenské věže a zbytky opevnění. Hrad je celoročně volně přístupný, v sezoně je pak zde otevřen prodejní stánek se suvenýry. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Bradlec, na zámek Lomnice nad Popelkou, na zříceninu hradu Kozlov nebo vystoupit na rozhlednu Tábor také u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace najdete stálou expozici v Suchardově domě, věnovanou slavné sochařské rodině. Ubytování najdete v Nové Pace.