Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.

Paměstní deska připomínajíci oběť kvěrnového povstání roku 1945 proti německým okupantům. Deska je zhotovena z kovu.

Přírodní památka Dominova skalka se nachází trochu stranou turistického značení v blízkosti Nové Vsi zhruba 4 km jihozápadně od Bečova nad Teplou. Přírodní památka Dominova skalka byla vyhlášena v roce 1998. Pojmenována byla podle českého botanika Karla Domina, který zkoumal zdejší floru Slavkovského lesa. Odlesněný hadcový výchoz s prestencem hadcových borů je vegetačně kopií rozhlehlejší NPP Křížky. Kromě zbytků vřesovišť s vřesovcem pleťovým, zimostrázkem alpským a prhou arnikou jsou nejvýznamnějším biotopem skalky se sleziníkem hadcovým, sleziníkem nepravým, vratičkou měsíční a kriticky ohroženým svízelem sudetským.