Vyšehrad svou polohou tvořil výhodné vojenské opevnění. Východní strana a další místa jsou chráněny příkrými skalnatými srázy. Obranyschopnost mu pak dodávalo hradební opevnění. Současné pochází z počátku druhé poloviny 17. století. Bylo vybudováno staviteli F. Galduzzim, F. Pieronim, S. Bossim a C. Luragem podle projektu I. Contiho. Hradby jsou členěny do šesti nárožních bastionů. Vstup do opevnění byl umožněn třemi branami. Dnes část opevnění slouží jako vyhlídkové terasy na Prahu.

Kostel byl postaven pravděpodobně již před vznikem města ve 13 století. První písemná zmínka pochází z roku 1350. Svůj gotický ráz si uchoval až do barokizace v 17. století. Poslední velká úprava kostela – regotizace proběhla v letech 1857-1880 pod vedením Františka Schmoranze st. Novou podobu dostala zejména dvojice věží a průčelí stavby. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem a přístavky. Presbytář byl vložen do hradištního valu pozdější městské hradby. Vnitřní vybavení pochází z 15. – 20. století. Nad hlavním oltářem visí obraz sv. Salvátora z druhé poloviny 16. století, pozdně gotická archa v jižní lodi, křídlový oltář Panny Marie v severní lodi a malované oltářní křídlo se sv. Jáchymem a Madonou s dítětem z roku 1527. Krov nad částí kostela kde se nachází presbytář je středoevropským unikátem, pochází z doby okolo roku 1338.

Kynžvart je klasicistní zámek v západních Čechách. Leží jižně od obce Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. V blízkosti stojí i zřícenina gotického hradu. Zámek v Kynžvartu vstoupil do historie zejména jako sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Historie zámku Na místě dnešního zámku, v údolí pod kynžvartským hradem, byla někdy mezi lety 1585-1597 postavena renesanční tvrz, později přestavěná barokně. Jeho přesná podoba dnes už není známa a nedochovalo se ani žádné dobové vyobrazení zámku. Poblíž byl založen pivovar - první doložené zprávy o něm pocházejí z roku 1606. První majitel, Kryštof Jindřich mladší z Cedvic, se však aktivně zúčastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II. Po bitvě na Bílé hoře bylo jeho kynžvartské panství konfiskováno, v roce 1623 propůjčeno a v roce 1630 definitivně postoupeno pěti bratřím Metternichových, synovcům trevírského kurfiřta. Metternichům pak kynžvartské panství i s ruinami hradu na kopci patřilo až do roku 1945. Sídlo rodu Metternichů Na sklonku 17. století nechali Metternichové chátrající renesanční zámeček přestavět na typický barokní zámek. Ten měl podobu typického venkovského sídla, uzavřený komplex hospodářských budov, s konírnou v celém jižním křídle a reprezentačním velkým sálem nad centrálním průjezdem. V 18. století bydleli majitelé hlavně na svých statcích v Porýní a na Kynžvart zajížděli jen v letních měsících. Během prusko-francouzské války byly porýnské majetky Metternichů zcela zničeny a kynžvartský zámek byl na přelomu 18. a 19. století načas dokonce jediným sídlem tohoto významného rodu. Roku 1818 zdědil majetek princ Klemens von Metternich. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem habsburského domu. V roce 1813 byl povýšen do dědičného knížecího stavu. V jeho režii probíhal Vídeňský kongres (1814-1815), který upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv po porážce Napoleona. Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. Nákladná klasicistní přestavba Starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci, a tak byl v letech 1821-1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu. Vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile přitom musel respektovat množství kancléřových návrhů a náročných požadavků. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart. Okolo zámku byl pod vedením vídeňského zahradníka Riedla vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, sochami a pomníky. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavba nebyla nijak levná záležitost a Metternichovi na ní půjčil samotný Salomon Rothschild, nejvýznamnější bankéř té doby. Po rekonstrukci se z Kynžvartu stala venkovská reprezentativní rezidence, s prvky empíru. Na zámku Metternich přijímal významné návštěvy - zavítal sem mj. ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. a J. W. Goethe. Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. Na počátku revoluce v březnu 1848 kancléř podal demisi. Tříletý dobrovolný exil trávil v Londýně. Po návratu až do své smrti 11. června 1859 pobýval často na Kynžvartu. Jeho ostatky byly převezeny do rodinné hrobky v kostele sv. Václava v Plasích, kde spočívají dodnes. Metternichům patřil Kynžvart až do roku 1945. Cenné interiéry a zámecká knihovna Ve druhé polovině 20. století zámek chátral. Na lepší časy se začalo blýskat až po částečné rekonstrukci. V polovině 90. let bylo pro veřejnost zpřístupněno všech 25 reprezentačních interiérů. Díky tomu, že Metternich během svého života shromáždil velké množství uměleckých předmětů, mohou dnes návštěvníci obdivovat jejich krásu v četných expozicích. Návštěvníci mohou shlédnout např.: zámecký okruh s pracovnou kancléře Metternicha, kulečníkový sál, zámecké salonky a mumie. V jeho sbírkách jsou historické mince, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. V zámku se také nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Celkem čítá asi 12 000 titulů ve 24 000 svazcích, mezi nimi 230 inkunábulí, což je nejvíce v České republice a vzácný fragment Starého zákona z konce 8. století. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na vrch Dyleň, kde se dnes nachází bývalá radarová věž. Nedaleko od města Lázně Kynžvart najdete zříceninu hradu Kynžvart nebo přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí také melebný skanzen Doubrava nebo Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. V obci Vysoká je k vidění zřícenina kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytování najdete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.

Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy.  Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků  a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700.  Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka     Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost.  Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.