Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m jihovýchodním směrem od centra obce, při hlavní silnici od Prahy nedaleko továrny Aero Vodochody. Od silnice vede ke hřbitovu menší cesta. Hřbitov byl založen nejpozději na počátku 19. století a roku 1896 rozšířen. Na ploše 3.701 m2 se dochovalo cca 200 zachovalých náhrobků a torz z let 1831-1935. Hřbitov je z větší části ohrazen dobrou kamennou a betonou zdí s uzamčenou kovovou bránou. Bohužel v zadní části hřbitova je zeď rozvalena.

Délka toku: cca 14,3 km. Na území Prahy cca 5 km. Povodí: cca 31,4 km2. Pitkovický potok, zvaný té Vinný, pramení v okrese Praha – východ u obcí Předhoří a Strašnice a ústí u Křeslic zprava do Botiče. Protéká katastry Lipany, Benice, Pitkovice a Křeslice.

Rozhledna na Doubské hoře (609 m) je poslední ze čtveřice karlovarských rozhleden. Vypíná se na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky, se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Pak vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.

Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.